DVŮR KRÁLOVÉ NAD LABEM: Město vzdá hold významnému umělci Otto Gutfreundovi. Výstava ke 120. výročí autorova narození se bude konat ve výstavní síni v budově muzejního špýcharu, který leží nedaleko jeho rodného domu, a připomene nejen život a dílo umělce, ale také jeho vztah k rodnému městu. Vystavena budou díla ze sbírek Městského muzea ve Dvoře Králové n. L. Národní galerie v Praze, Galerie hlavního města Prahy, Umělecko-průmyslového muzea v Praze, Vojenského historického ústavu v Praze, Oblastní galerie v Liberci, Galerie Benedikta Rejta v Lounech, Galerie města Trutnova, Galerie moderního umění v Hradci Králové, Západočeské galerie v Plzni a Musea Kampa – Nadace Jana a Medy Mládkových.
Termín výstavy Otto Gutfreund : 16. 6. – 13. 9. 2009
Připravuje se též vydání životopisné publikace, která bude sloužit návštěvníkům stálé expozice i nadále, jako první z řady edice „Dvůr Králové nad Labem – Osobnosti“.
Ke spolupráci byli vyzván významný kunsthistorik Jaromír Zemina, který je autorem textu katalogu a koncepce výstavy. V rámci zahájení výstavy, dne 16. 6. 2009, proběhne beseda o životě a díle Otty Gutfreunda s PhDr. J. Zeminou a dalším odborníkem na dějiny výtvarného umění, a především znalcem Gutfreundovy osobnosti, doc. Dr. Jiřím Šetlíkem, CSc.
V letošním roce reprezentovala díla Otto Gutfreunda Českou republiku na výstavách v Římě, Helsinkách, Paříži a v Madridu. A i tato výstava by se měla stát důstojným připomenutím sochaře, který svým dílem daleko přesáhl rámec svého rodného města a stal se celosvětově uznávaným umělcem.
Nejlépe to vystihuje úvodní text katalogu:
„Před sto dvaceti lety, 3. srpna 1889, se ve Dvoře Králové nad Labem narodil Otto Gutfreund. Trvale to připomíná pamětní deska s jeho podobiznou na domě číslo 509 v Tylově ulici, kde se svými rodiči sourozenci žil jako dítě a dospívající chlapec a kam se i později rád vracel. Té desky si dnes už všimne málokdo a většina lidí, kteří ve Dvoře žijí, neví, že nějaký Gutfreund existoval, přestože to byl jeden z nejvýznamnějších evropských sochařů 20. století, ve světě snad ještě známější než jeho vrstevník a krajan, jaroměřský rodák Josef Šíma. Výročí velkých – ostatně nejen velkých – lidí by měla být příležitostí k tomu, aby si publikum připomnělo, že žili nebo žijí, a pobídkou, aby se zamyslelo nad tím, proč si této připomínky zasloužili. Bez takového zamyšlení zůstává každá oslava pouhou formalitou. I výstava, kterou ke Gutfreundovu jubileu uspořádalo královédvorské Městské muzeum, splní svůj účel, když návštěvníkům připomene nejen co Gutfreund dělal, ale také jaký měl vztah k rodnému městu a kraji. K tomu, aby toto připomínání s výstavou neskončilo, bude sloužit tato publikace. Jaromír Zemina, květen 2009“
