<p>LOMNICE NAD POPELKOU: Městské muzeum a galerie: První letošní výstavou je prezentace celoživotního díla textilní výtvarnice, grafičky a pedagožky akademické malířky Libuše Kaplanové z Prahy. Přináší kolekci olejů, kreseb, koláží, keramiky a především tapisérií, jejichž námět autorka nejčastěji čerpala v přírodě.</p> <p>Umělecké rodové kořeny</p> <p>Libuše Kaplanová se narodila 21. ledna 1936 v Praze, ale její rod má kořeny v Lomnici nad Popelkou. Maminka Libuše, rozená Šmídová, se zde narodila a babička Antonie Jačková se tu provdala za Ignáce Šmída. Tatínek Ferdinand byl z početné a všestranně veřejně činné rodiny dědečka Ferdinanda Kaplana. O tvůrčích a uměleckých genech tohoto rodu svědčí i skutečnost, že mezi její příbuzné patří např. akademická malířka Břetislava Plívová-Pospíšilová a rovněž známá režisérka Věra Plívová-Šimková.</p> <p>Libuše Kaplanová vystudovala Střední průmyslovou školu výtvarnou a Akademii výtvarných umění v Praze u profesorů V. Sychry a V. Silovského. Její umělecký záběr byl široký a pestrý. Věnovala se tvorbě obrazů, kreseb, koláží, miniatur, šperků, ilustrací, filmových plakátů, kresleného humoru a tapisérií. Nejoblíbenějším a nejčastějším námětem se jí stala příroda, konkrétně květiny a stromy. Byla autorkou velkého cyklu tapisérií provedených v klasické technice artprotisu a artdecoru.<br /> Její ilustrace se objevily i v řadě knižních titulů. Například v díle „Marína“ od autora J. Sládkoviče, „Jedenáctý bílý kůň“ od J. Skácela, „Zahradník“ od R. Thákura, „Máj“ od K. H. Máchy, „Moji přátelé“ od J. Demla, „Zápisky M. Brugga“ od R. M. Rilkeho, „Romaneta“ od J. Arbese, „Světlo hry“ od J. Štroblové, dále jmenujme různé pohádky a středověkou irskou baladu „Hraběnka Cathlinová“.</p> <p>Výstavy a zastoupení v četných uměleckých sbírkách</p> <p>Libuše Kaplanová uspořádala řadu autorských i kolektivních výstav. Mimo jiné v sále Elektra v Praze (1966), v galerii Čs. spisovatele v Brně (1968), v Alšově síni Klubu skladatelů Praha (1969), v pražské Viole (1970), v galerii D v Praze (1972), v Divadle hudby OKS v Olomouci (1973), v Divadle v Nerudovce (1977), po odmlce opět až v roce 1986 v Galerii ve Věži v Mělníku, kde v letech 1986 – 1997 v místní lidové škole umění také vyučovala výtvarný obor. Další její výstavy proběhly v Galerii Blatiny v Praze (1987), v muzeu ve Velvarech (1990), v galerii Melantrich v Praze (1991), opět v Galerii ve Věži v Mělníku (1992), v Městském muzeu a galerii Lomnice nad Popelkou (1993 a 2006), v Regionálním muzeu a galerii v Jičíně (1994), své práce vystavovala i v Jaroměři, ve Dvoře Králové, Havlíčkově Brodě, Českých Budějovicích a v dalších českých městech.</p> <p>Tvorba Libuše Kaplanové je zastoupena v mnoha soukromých, ale i veřejných sbírkách. Za všechny jmenujme Národní galerii v Praze, Ministerstvo kultury ČR, Alšovu galerii v Hluboké nad Vltavou, Galerii Hlavního města Prahy, Galerii v Havlíčkově Brodě, Muzeum moderního umění v Hradci Králové, Městské muzeum a galerii Lomnice nad Popelkou, ze zahraničních např. Salon Sacre de Spiritoelle v Paříži, Muzeum kresleného humoru Talentino. Byla účastnicí výstavy světového kresleného humoru v Tokiu a v Muzeu moderního umění vystavovala své koláže. Poslední výstava Libuše Kaplanové se uskutečnila v Uhříněvském muzeu v roce 2010.<br /> Ke konci života ji, bohužel, situaci zkomplikovaly ztráty dvou ateliérů a škody způsobené záplavami v pražských Holešovicích, kde bydlela. To mělo za následek, že se již nedostala k realizaci dalších svých uměleckých plánů.</p> <p>Návrat v kruhu</p> <p>Paní Libuše Kaplanová zemřela v Praze 16. března 2011. Po její smrti se na základě osobní iniciativy autorčina příbuzného pana Ing. Jaroslava Kaplana z Lomnice nad Popelkou obrátil na lomnické muzeum Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových v Praze. Po vzájemné dohodě získalo muzeum bohatou kolekci zajímavých osobních předmětů historické hodnoty a některé její umělecké práce, které má veřejnost možnost zhlédnout jak na samotné výstavě, tak i ve stálých expozicích muzea. Zahájení proběhlo 3. února za účasti mnohých příbuzných Libuše Kaplanové.<br />
Výstava je důstojnou připomínkou umělkyně, jejíž život byl neodmyslitelně spojen s Lomnicí nad Popelkou. Díky tomu, že se část pozůstalosti stala součástí muzejních sbírek, bylo morální povinností pracovníků místního muzea tuto akci uspořádat.</p> <p>Výstava potrvá do 17. března.</p>
