Text Budulínka psal Vít Peřina na míru dvěma konkrétním hercům, kteří v něm vystupují. Michaela Homolová, která je zároveň režisérkou inscenace, totiž hraje na housle a její muž Filip je rytmik. „Takže mě oba požádali, ať jim Budulínka napíšu, když hrají na ty „housličky a bubínek“. Já z toho vyšel, ale donutil Míšu hrát na housle elektrické a Filipa rovnou na kompletní bicí soupravu. Naše verze Budulínka je, mírně řečeno, netradiční,“ poznamenal dramaturg.
Premiéru měla pohádka v květnu 2012. „Největší výzva byla v tom, že dva herci hrají marionetami souběžně někdy i osm postav najednou. Naštěstí jsou oba opravdu špičkoví loutkoherci, takže to zvládli naprosto bravurně,“ řekl Vít Peřina s tím, že Budulínek je čistokrevná a poctivá loutkařina.
To potvrzuje i řada festivalových cen pro toto představení. Vít Peřina obdržel za autorství textu Cenu Divadelních novin za Tvůrčí počin sezóny 2011/2012 v kategorii Alternativní divadlo, pohádka byla v anketě odborníků označena za nejlepší českou loutkovou inscenaci (Cena ERIK), bodovala i na festivalech Mateřinka 2013 a Kremnické gagy 2013 nebo na přehlídkách v Chorvatsku či Polsku.
Co porotci na této inscenaci tak oceňují? „To asi není otázka na mě. V rovině textu to může být nečekanost a překvapivost naší adaptace, pointu v závěru myslím čekal málokdo. Zároveň určitě nebylo na škodu, že v pohádce máme celkem silně uchopené konkrétní téma, tím je poslouchání, naslouchání a slyšení. Budulínek totiž neposlouchá, dědeček s babičkou špatně slyší a liška zase slyší až moc…,“ uzavřel autor pohádky.
