Kulturní centra, domy kultury nebo kulturně-komunitní centra, jsou stěžejními prvky kulturní infrastruktury na lokální úrovni a často mají i regionální přesah. Jejich kořeny sahají až do 19. století a nejbouřlivější rozvoj zažily v minulém režimu. V současnosti tyto instituce nabízejí v obcích a městech široké spektrum kulturních aktivit, které vyhovují různorodým potřebám obyvatel. Obvykle slouží také jako zázemí pro rozmanité zájmové a vzdělávací programy. Jaká je návštěvnost těchto kulturních zařízení? Došlo v posledních letech k nárůstu či poklesu jejich počtu? Analýzou dat získaných statistickým šetřením výkazy Kult-MK a Satelitního účtu kultury, které šetří NIPOS ve spolupráci s ČSÚ, se pokusíme odhalit zajímavé detaily o pestrém světě kulturních domů.
Vzniku dnešních kulturních domů předcházela dlouhá tradice spolkové činnosti na území dnešního Česka. V 19. století, ale i v období první republiky, bujelo sdružování obyvatel s rozmanitými zájmy a často za tímto účelem byly stavěny objekty, které se do dneška v mnoha případech dochovaly a patří k architektonicky a užitkově hodnotným stavbám (např. Národní dům v Prostějově architekta Jana Kotěry). Některé budovy, které původně plnily úlohu spolkových domů, byly v průběhu času adaptovány pro poskytování užších kulturních služeb (např. původní Německý spolkový dům v Šumperku je od konce 40. let 20. stol. sídlem tamějšího divadla).
Přesto dnešní kulturní domy, které najdeme téměř v každém městě či větší obci, pochází především z období po druhé světové válce, především pak z 60. a 80. let 20. stol., a do dneška si mohou nést určitý nádech minulého režimu, pokud tedy tyto objekty do současnosti přežily a neslouží dnes jiným účelům nebo nebyly zdemolovány. Většina těchto kulturních domů vznikala z ideologických důvodů, což se odráželo na jejich mnohdy velkorysém až předimenzovaném pojetí. Řada z nich si i do dneška dochovala dobové umělecké předměty – zpravidla bohatě zdobené lustry, velkoryse pojaté opony nebo veřejný předprostor obohacený o sochy a plastiky. Vybavení kulturních domů uměleckými předměty byla většinou povinná součást výstavby.
Kulturní domu, zkráceně „kulturáky“ dnes tvoří nepostradatelnou součást lokální kulturní infrastruktury a nabízejí nejširší možnou nabídku kulturních programů – zpravidla hudební koncerty rozmanitých žánrů, přehlídky, výstavy, divadelní představení, workshopy, recitály, stand-upy, pohádky pro děti a mnoho dalších. Vedle žánrově úzce profilovaných institucí, jako jsou divadla, knihovny, kina nebo muzea, představují širokou škálu, která se dokáže pružněji přizpůsobit místní poptávce. Často jsou také střešními organizacemi, které sdružují více kulturních zařízení pod svou „hlavičkou“.
Kolik máme kulturních domů?
Národní informační a poradenské středisko prostřednictvím výkazu Kult-MK 22-01 provádí statistické šetření pro oblast subjektů provozující kulturně-vzdělávací činnost (kulturní domy či centra). Celkově dominuje podíl těchto kulturních zařízení, které jsou zřizovány veřejným sektorem – obcemi (městy) jako organizační složky, příspěvkové organizace či jsou součástmi městských a obecních úřadů. Z celkového počtu 680 šetřených kulturních zařízení jich v roce 2023 tvořilo 603 právě takové obecní organizace, což představuje 88,7 % všech kulturních zařízení. Pouze 7,1 % připadalo na nestátní neziskové organizace a 4,3 % na soukromé, na zisk zaměřené podniky. Celkově lze od počátku epidemie covid-19 do roku 2022 pozorovat růst podílu „obecních“ kulturních domů, v roce 2020 činil podíl 69,9 %, v roce 2021 to bylo 70,7 % a v roce 2022 pak 76,2 %.
Ne všechna kulturní zařízení tohoto typu mají své vlastní prostory pro pořádání akcí. V roce 2023 se v ČR nacházelo 437 šetřených kulturních zařízení s vlastními prostory (64,3 %) a 101 si prostory pronajímalo od jiných subjektů (14,9 %). Většina objektů mělo bezbariérový přístup (72,9 %).
Předmětem šetření jsou obce nad 1 000 obyvatel, kterých bylo v roce 2023 celkem 1 522, podíl obcí se šetřenými kulturní domy byl 44,7 %. Pokud bychom zahrnuli celkový počet obcí v ČR, který je 6 254, zhruba každá devátá obec má šetřený kulturní dům (14,4 %). Kulturních domů je ale zcela jistě mnohem více. Koneckonců je zřejmé, že téměř v každé malé obci najdeme nějaký kulturní dům, sokolovnu, orlovnu, klubovnu, společenský sál nebo alespoň hospodu s větší místností, ve které se s větší či menší pravidelností konají plesy, bály, divadelní přestavení, komunitní setkání, spolková a zájmová činnost nebo alespoň zasedání zastupitelstva či veřejná setkání. Tyto domy ale často nemají žádnou vlastní aktivitu, tzn., nejsou subjekty, které by aktivně vytvářely svůj programový obsah.
Vývoj ukazatelů kulturních domů v letech 2008 až 2023[1] dle šetření Kult-MK
Ze statistických šetření Kult-MK vyplývá, že zatímco v roce 2008 se do šetření zapojilo 295 „kulturáků“, v roce 2023 to bylo již výše uvedených 680, to představuje nárůst o 130,5 % při průměrném ročním tempu růstu 5,4 %.
Tak, jak vrůstal počet šetřených kulturních domů, rostl i počet uspořádaných akcí a jejich návštěvníků. Za celé období se ročně průměrně uskutečnilo 93 371 akcí, přičemž v roce 2008 jich bylo jen 85 877, v roce 2023 to bylo 109 770 (nárůst o 42,8 % při průměrném roční tempu růstu 2,3 %).
S tempem růstu akcí silně koreluje i počet návštěvníků. V roce 2008 to bylo 7 320 261 a v roce 2023 návštěvnost spadla na 10 488 383 návštěvníků, což znamenalo zvýšení o 43,3 % při průměrném ročním tempu růstu 2,3 %. Vývoj návštěvnosti, negativně ovlivněný epidemií covid-19 v letech 2020 a 2021, představuje následující graf, kde spojnicová křivka představuje vývoj počtu uspořádaných akcí, sloupce pak prezentují počet šetřených kulturních domů.
Obrázek 1 Vývoj uspořádaných akcí a počtu návštěvníků v období 2008–2023
Zdroj: NIPOS.
Stejně jako jiným oblastem kultury, ani kulturním domům se tedy nevyhnuly negativní dopady epidemie covid-19 a následujících krizí (inflace, energetická krize). Typický „covidový“ propad je patrný na křivkách v rozmezí let 2020 a 2021 a následný postupný růst od roku 2022, kdy již epidemiologická opatření z valné většiny pominula.
Statistika dle satelitního účtu kultury
NIPOS společně s ČSÚ od roku 2009 zpracovává Satelitní účet kultury. Hlavním účelem tohoto účtu je podrobně zaznamenat veškeré finanční toky směřující do sektoru kultury a obdobně finanční toky, které z tohoto sektoru vycházejí. Oblast kulturních domů se v SÚK pravidelně a uceleně objevuje od roku 2012, nejnovější data, které jsou k dispozici, jsou z roku 2022. Jednou ze sledovaných oblastí jsou lidské zdroje. Průměrně v letech 2012 až 2022 pracovalo ve sledovaných kulturních zařízeních 3 810 pracovníků.
Celkové roční výnosy kulturních domů dosahovaly v průměru let 2012–2022 hodnoty 3 510 299 tis. Kč (průměrně 6 229,0 tis. Kč na jeden „kulturák“). To představovalo vzrůst o 81,4 % za celé uvedené období při průměrném ročním tempu růstu 5,6 %. Výdaje rostly rychleji (6,5 % ročně) a dosáhly průměru 3 513 752 tis. Kč (růst o 99,7 % při průměru 6 235,1 tis. Kč na jeden „kulturák“). Celkově dosahovaly kulturní domy v průměru záporného salda příjmů a výdajů, a to – 3 453 tis. Kč (– 6,13 tis. Kč na jeden KD).
Kde jsou kulturní domy populární?
Pokud se podíváme na regionální rozložení kulturních domů a jejich návštěvnost, data naznačují, že kulturní domy jsou spíše moravskou doménou. V roce 2023 bylo šetřeno 680 kulturních domů (o 81 více než v předcházejícím roce – viz výše) a z toho se jich 43,8 % nacházelo na Moravě. Většina návštěv kulturních domů se odehrála právě na Moravě – moravské kulturní domy navštívilo 52,8 % z 10 488 383 návštěvníků. Průměr na území Čech je 550 213 návštěvníků v 398 kulturních domech (12 963 návštěvníků na jeden kulturák). Vedle toho Moravané do „svých“ kulturních domů zamířili víckrát – průměr je 1 107 294 osob (18 579 na jeden kulturní dům). Rekordmany jsou obyvatelé Zlínského kraje – do kulturního domu průměrně každý ze Zlínského kraje více než dva a půl krát navštívil kulturní dům (2,57 návštěv na jednoho obyvatele). Na druhém konci spektra jsou Pražané. Do kulturní domu v průměru zavítal zhruba jen každý šestý Pražan (0,16) návštěv na obyvatele. To může souviset s tím, že v pražské kulturní infrastruktuře vévodí divadla včetně návštěvnosti. Dalším ovlivňujícím faktorem je existence řady kreativních center na území Prahy, které ale naše statistika nezachycuje.
Kulturní domy mají svou asociaci, chystá se také aktualizace výkazu
Rostoucí význam kulturních center dokládá i nedávný vznik spolku Asociace kulturních center ČR, jehož vizí je být otevřenou, stabilní a profesionální organizací, která propojuje kulturní centra v ČR. AKCe komunikuje a hájí potřeby kulturních domů na místní, regionální, celostátní i mezinárodní úrovni.
Dynamiku pozitivních změn v oblasti kulturních domů se snaží zachytit také NIPOS. To ve spolupráci s AKCe právě chystá aktualizaci výše zmíněné výkazu Kult-MK, který šetří kulturní domy v ČR. Nový výkaz bude více reflektovat aktuální zaměření kulturních domů s postihnutím všech rozličných aktivit a programů, které dnes kulturáky nabízejí a realizují. Výkaz se nově zaměří na aktivity jako je divadlo, koncerty a další nejčastěji uskutečňované aktivity s důrazem na koncertní činnost a její podrobné sledování. Předmět diskuse je také zahrnutí do šetření velkých multifunkčních hal, jako je O2 Aréna v Praze.
Shrnutí
- Kulturní domy mají historii delší, než se na první pohled může zdát, mohutné poválečné výstavbě „socialistických kulturáků“ předcházela bohatá spolková činnost konce 19. století, počátku 20. stol. a meziválečného období.
- Kulturní domy stavěné především v 60. až 80. letech představovaly klíčové prvky občanské vybavenosti socialistického režimu a byly často velkoryse pojímány se zahrnutím dobové umělecké hmotné produkce.
- Dnes patří kulturní domy a kulturní centra k podstatným součástem kulturní infrastruktury v dané lokalitě.
- NIPOS dlouhodobě provádí statistické šetření pro oblast kulturních domů. Ročně je vykazováno bezmála 700 kulturních domů, přičemž téměř 90 % je organizací zřizovaných obcemi a městy.
- Ačkoliv šetření kulturních domů vykazuje dlouhodobý růst, negativně se na počtu šetřených kulturních domů a vykázaném výkonu, jako je počet uspořádaných akcí a návštěvnosti, projevila epidemie covid-19.
- Průměrné výnosy kulturních domů byly v období let 2012 až 2022 dle Satelitního účtu kultury 3,5 mld. Kč, náklady byly vyšší a v průměru „kulturáky“ vykázaly zhoršený hospodářský výsledek ve výši 3,5 mil. Kč.
- V regionálním rozložení jsou statisticky kulturní domy oblíbenější na Moravě a ve Slezsku. Průměrný Moravan či Slezan zašel v roce 2023 do kulturního domu 1,33x, zatímco průměrný Čech jen 0,73x.
- Kulturní centra se mohou nově sdružovat v profesní asociaci AKCe.
- NIPOS chystá aktualizaci dotazníku šetření Kult-MK 22-01, jenž bude přesněji reflektovat aktuální poslání a zaměření kulturních domů, což povede ke zkvalitnění statistických dat v této oblasti.
[1] Sběr dat dle šetření Kult-MK pro oblast kulturních domů se provádí mnohem déle než od uvedeného roku 2012. Zvolení výchozího roku 2012 je účelné pro srovnání s daty se Satelitním účtem kultury dále v textu. SÚK sleduje oblast kulturních domů uceleně teprve od roku 2012. Nejnovější data SÚK jsou za rok 2022.
