Kultura v časech pandemie/Konference Umění online?

Úspěšné konference se zúčastnilo téměř třicet lektorů ze všech uměleckých oborů a její kapacita (500 osob) byla naplněna, což svědčí o tom, že jste se aktuálním tématem trefili do černého. Co z diskusí a online prezentací vyplynulo? Dá se umění učit online? Který z oborů musel překonat asi největší překážky při učení online?

Největší poznání z konference? Že v tom zkrátka nejsme sami – jak v rámci našich uměleckých oborů, tak v oblasti umění vůbec. Myslím, že každý z nás, kdo umění předává jiným, si sám prošel na jaře či na podzim více či méně hlubokou krizí: „Jak to mám propánakrále učit online, když to má být od základů celé vlastně offline?“ Vždyť právě umění a kultura se zakládají na vlastním fyzickém či emocionálním prožitku, který sdílím s ostatními, v aktuálním čase a v aktuálním prostoru. Přenést tohle vznikání, rození, puzení, tvoření, sdílení… do domácností unavených dětí z online výuky, se zdá být nemožné. Ale není. Už při přípravě akce (sama jsem byla trochu zdecimovaná dalším lockdownem) se mi otevřely „nové světy“ – například že už od jara loňského roku funguje web – studnice nápadů k Dramatické výchově distančně (https://dramadistancne.blogspot.com/), na podzim se zrodilo shromaždiště úžasných nápadů z celé republiky Zpíváme doma (https://www.nsdb.cz/zpivame-doma/c23.html), ve výtvarném oboru to „jede“ a inspiraci například z projektu https://www.nedatovano.cz/, Národní galerie či DOXU si může vzít každý, bez ohledu na obor, kterému se věnuje. Touha po mezioborové spolupráci a inspiraci zaznívala velice silně.

Největším překvapením pro mě byla „proměna“ v tanečním oboru – při přípravě akce vypadal tanec jako nejhůře zasažený. Je tu vůbec někdo, kdo dokázal zareagovat na téměř „nemožné“? Fascinující příklady z Pardubic, Jablonce n. N., Karlových Varů, Sedlčan či Hořovic nás přesvědčily o opaku. Po skončení konference mi přicházely ohlasy jako: „Dříve jsem se toho bála, ale od příštího týdne začínám učit tanec online! Díky! “ A to je ta největší odměna.

Mně osobně asi nejvíce překvapilo, že se během dne vytvořila mezi námi všemi silná, až dojemná atmosféra. To jsem opravdu od konference “přes obrazovku“ nečekala.

Sama působíš jako lektorka tance. Co se ti osvědčilo? Co se rozhodně nahradit nedá? Jaké jsou tvé vlastní zkušenosti? Je zájem mezi frekventanty kurzu o online hodiny?

Výuka online neznamená „překlopit“ obyčejnou hodinu na obrazovku počítače. To by umořilo i osla. Online hodiny jsou jiné, a přijde mi, že se musí celé jinak „postavit“. Více si povídáme. Více tvoříme sami. Problém je s taneční technikou – nové prvky se učí špatně – to v tanci prostě vyžaduje fyzický kontakt. S nároky jsem tedy musela jít dolů. Ale jinak? Na konferenci se ukázalo, že online hodiny mohou být vlastně osobnější – do hry vstupuje dětský pokoj či kuchyň, domácí mazlíčci, plyšáci, zvědaví sourozenci a rodiče, klademe důraz na vlastní, autorskou tvorbu dětí, vlastně se toho o sobě spoustu dozvíme.

Každá krize je zároveň příležitostí k inovacím. Myslíš, že některý z nástrojů online uměleckého vzdělávání přetrvá a bude se dál využívat i po překonání krizového období? Zůstanou nově vzniklé online iniciativy? Můžeš některé představit?

Myslím, že ano. Díky téhle době jsme se naučili více sdílet své metody, postupy, a více o sobě víme i mezi jinými obory. Během příspěvků v sekci Film zazněla na konferenci velká potřeba naučit se pracovat s filmem, osvojit si základní dovednosti střihu apod. Proto jsme se dohodli s lektory Aeroškoly a 16. ledna takový online seminář skutečně proběhne. Bleskově se zaplnil, proto uvažujeme o jeho opakování v co nejbližší době.

https://konference.nipos.cz/2020-umeni-online/

Vizitka

Kateřina Klementová se v NIPOS se věnuje projektovému managementu a výzkumné činnosti v oblasti kulturní participace a uměleckého vzdělávání. Podílí se na tvorbě koncepčních a metodických materiálů, NIPOS zastupuje v mezinárodních organizacích Amateo a ACEnet, byla členkou OMC expertních pracovních skupin při Evropské komisi. Je také tanečnice, choreografka a taneční lektorka v oboru historického tance,  organizuje a vede taneční semináře a workshopy pro děti, mládež i dospělé v ČR i zahraničí. Je dlouholetou lektorkou tanečních seminářů na Mezinárodní letní škole staré hudby ve Valticích, edukačních programů České filharmonie, vyučuje Historický tanec na Taneční konzervatoři hl. m. Prahy.