Kroniky, kronikáři, muzea a archivy v Ústeckém kraji

Dnešní článek ze série věnovaných kronikářské problematice se věnuje dalším okresům Ústeckého kraje: Děčín a Most.

Okres Děčín

Oblastní muzeum v Děčíně spolupráci s kronikáři přerušilo po roce 1989 a v současné době o nich nemá žádné zprávy.

Státní okresní archiv v Děčíně (SOkA) se metodickou pomocí kronikářům v minulosti nezabýval, a ani nyní pro ně nic konkrétního nepřipravuje. Je to především z důvodu nedostatku volné kapacity, ale částečně i určitým nezájmem ze strany kronikářů, kteří například málo využívají nabízenou pomoc při zjišťování historických informací. Pokud jde o spolupráci s obcemi, mají pracovníci SOkA problémy se získáním kronik od bývalých místních a městských národních výborů do archivu, ne vždy se daří přesvědčovat obce o výhodnosti tohoto kroku. Přitom, pokud je předají, mají většinou možnost si je zapůjčit na dlouhodobou smlouvu.

Okres Most

O situaci v tomto okresu informovala ředitelka muzea PhDr. Libuše Pokorná:

Oblastní muzeum v Mostě po roce 1989 spolupráci s kronikáři sice nepřerušilo, přestalo je však metodicky řídit a vyplácet jim odměny za vedení kroniky. Naše spolupráce přešla do pozice kontaktů s jednotlivými kronikáři podle jejich potřeb a zájmů. V užším kontaktu jsme s kronikáři z Mostu, Litvínova a z obce Nová Ves v Horách. Kronikářka z Mostu je zároveň i městskou historičkou, v Litvínově zas pracuje letopisecká komise, která pravidelně s kronikářem prochází zápisy a přílohy kroniky tak, aby celoroční zápis mohlo schválit zastupitelstvo. Já jsem již několik let členkou této komise, v níž se zároveň projednávají podněty k doplnění novodobé historie města. Kronikář pak na jejich základě získává od pamětníků fotodokumentaci i doplňující informace, které může například využít k prezentaci v městském čtrnáctideníku Radnice. Kronikář i muzeum spolupracují při besedách pro Klub seniorů a bez součinnosti obce, kronikáře, muzea a dalších místních nadšenců by například neprobíhaly oslavy 444. výročí založení obce Nová Ves v Horách.

Semináře pro kronikáře zatím muzeum nepřipravuje z několika důvodů. Nejprve je nutné oslovit obce a požádat je o sdělení, zda vedou kroniku podle nového zákona o kronikách obcí a kdo je kronikářem – samozřejmě se zřetelem na to, aby tyto požadavky nebyly vnímány jako zásah do samostatnosti obcí. Kromě toho muzeum v současné době dosud nezaznamenalo žádný signál od kronikářů ohledně konání seminářů. Na posledním, který proběhl před rokem 1989, se hovořilo o zapojení kronikářů a o výběru tématu pro kronikářskou soutěž. Po přerušení systematického kontaktu s kronikáři muzeum využilo formu přímé spolupráce s obcemi, přesněji řečeno s jejich volenými zástupci.

„Kronikářům není potřeba nabízet pomoc, protože ji v muzeu hledají jako v jedné z prvních odborných institucí, a také od muzea očekávají, že jim poradí nebo pomůže řešit zadané úkoly podle jejich potřeby. Pokud jsou pověřeni prezentací obce, požadují od nás zejména poskytování historických údajů, regionální literatury a dobové fotodokumentace, odbornou radu a posouzení při zpracování publikace či výstavy,“ dodává ředitelka muzea.

Státní okresní archiv v Mostě (SOkA) s kronikáři před rokem 1989, ani později, oficiálně nespolupracoval. Jednotliví pisatelé kronik však přicházejí do archivu jako badatelé, a snahou pracovníků SOkA je předložit jim adekvátní materiály.

V okrese se nachází pět měst a 21 obcí a není známo, kolik z nich obecní kroniku vede. SOkA se snaží při archivních prohlídkách a státních kontrolách přesvědčit ty obce, které kroniku vedou, o výhodnosti trvalého uložení svazků do archivu. Při archivních prohlídkách současně doporučuje těm obcím, v nichž se kronika ještě nevede, její založení a doplňování pravidelnými zápisy. Kronikáři mohou využívat fondy a odbornou archivní knihovnu.

Eva Veselá