Soud s trojicí vyšetřovatelů, mezi nimiž budil největší pozornost Alois Grebeníček, jehož syn byl v době natáčení předsedou KSČM a poslancem, pocit katarze nepřinesl. Jak se k temnému dědictví, které ztělesňuje zatím stále zchátralý objekt v centru města, stavíme dnes, o více než patnáct let později?
Vedle dokumentu Kauza Uherské Hradiště bude promítnut krátký film ze ZŠ ve Štítné nad Vláří od žákovské dvojice Vojtěch Staša a Lucie Hýblová paní učitelky Renaty Chromíkové. Zaznamenává a do kontextu zasazuje vzpomínky dvou pamětnic represí 50. let z regionu jižního Valašska, v nichž také sehrála svoji neblahou roli hradišťská věznice.
Po filmové projekci se s diváky v diskusi setkají přítomní autoři, včetně režisérky Kristiny Vlachové, spolu s Markem Junkem, historikem a ředitelem Historického muzea Moravského zemského muzea, který je odpovědný za vznik památníku a muzea v hradišťské věznici. Co se po patnácti letech od natočení Kauzy Uherské Hradiště změnilo, co zůstává stejné? A jakým směrem se ubírají úvahy o podobě budoucí paměťové instituce v areálu bývalé věznice?
S čím na projekci svého filmu zve Kristina Vlachová? „V současné době se dozvídáme ze zpráv o válce na Ukrajině, že Rusové mučí některé z ukrajinských zajatců elektrickým proudem. To pro nás tady ve střední Evropě není celkem nic zvláštního… Alespoň v Uherském Hradišti rozhodně ne. Zároveň vedoucí představitelé Evropské unie jednají o tom, zda soudy za válečné zločiny, mezinárodně definované jako zločiny proti lidskosti, budou se konat u mezinárodního trestního tribunálu někde na území EU, nebo u místních soudů na území Ukrajiny. Časosběrně natočený dokument České televize ,Kauza Uherské Hradiště – Další kapitola z novodobé historie české justice‘ přinesl divákům tohoto veřejnoprávního média již v roce 2007 řadu mimořádně důležitých svědectví nejen z úst bývalých politických vězňů, ale i bývalých bachařů, vyšetřovatelů StB, soudců i právníků. Ale film není jen o tom, jak v období budování socialismu v našich zemích vypadalo mučení politických vězňů elektrickým proudem. Je především o tom, jak neuvěřitelně těžké je zrealizovat na území bývalých sovětských satelitů takzvané ,vyrovnávání s minulostí‘…“ Díky filmům Kristiny Vlachové se podařilo nejen uchovat a zpřítomnit zkušenosti politických vězňů z 50. let, ale její filmy rovněž utvářely názor mladé generace, která se tomuto tématu začala věnovat ve svobodných poměrech po roce 1989.
Projekce proběhne ve čtvrtek 23. 2. od 17.30 ve velkém sále kina Hvězda v Uherském Hradišti, vstup na akci je zdarma. Program pořádá Memoria – Iniciativa za důstojné využití věznice v Uherském Hradišti, ve spolupráci s Městskými kiny Uherské Hradiště, příspěvkovou organizací města Uherské Hradiště.
Ještě před hlavním programem, od 16.00 v kavárně kina Hvězda, se budou moci zájemci dozvědět od členů spolku Memoria o nejnovějším vývoji ve věci přeměny areálu bývalé uherskohradišťské věznice.
Projekce filmu Kauza Uherské Hradiště se koná v rámci cyklu pořadů věnovaných nejrůznějším přesahům historie uchované za zdmi hradišťské věznice pod souhrnným názvem Dějiny v kině. Ten navazuje na předchozí cyklus Věznice ve filmu, během něhož byly na přelomu let 2021 a 2022 uvedeny tři celovečerních filmy, které se natáčely v prostorách uherskohradišťské věznice. Šlo o snímky Veliká příležitost (1949), Jen o rodinných záležitostech (1990) a Klíček (2009). Po únorovém úvodním dílu cyklus Dějiny v kině nabídne další tři pořady.
V pátek 17. 3. dojde za osobní účasti influencera a youtubera Kovyho a autora snímku Ivo Bystřičana k projekci filmu Kovy řeší dějiny (2020). Doplní jej krátké studentské filmy z projektu Příběhy našich sousedů organizace Post Bellum – Paměť národa. Filmový program ve čtvrtek 20. 4. se zaměří na téma Co dělá muzeum. Jak by mělo vypadat muzeum evropského, a proč ne rovnou světového, střihu, které právě začíná vznikat v hradišťské věznici? Poslední setkání v pondělí 22. 5. se pak za účasti autorů i tvůrců ohlédne za dosud nejvýraznějším uměleckým zpracováním témat přímo spjatých s minulostí hradišťské věznice, inscenací Slováckého divadla z let 2014–2016 Cena facky aneb Gottwaldovy boty.
„Kromě podněcování zájmu o věznici a spojování lidí, kterým osud tohoto areálu není lhostejný, spolek Memoria již řadu let v podstatě supluje činnost instituce, která by se profesionálně věznici věnovala. Naštěstí nyní jsme vzniku takovéto instituce o kus blíže. Dobrovolnická energie není nevyčerpatelná, těšíme se na dobu, kdy náš spolek bude moci předat práci dál,“ říká předsedkyně Memorie Anna Stránská. A dodává: „Věznice nás toho může všechny ještě spoustu naučit, je to široké pole k úvahám nejen nad dějinami, ale i samotným životem tady a teď. I nyní, dokud stále neexistuje paměťová instituce, se dá dělat mnohé. Náš apel směřujeme především k pedagogům všech stupňů vzdělávání, aby se věznici nejrůznějšími způsoby věnovali. Už třeba jen díky řadě školních prací došlo k zajímavým objevům z minulosti a také k potřebnému dialogu mezi generacemi.“
V roce 2028 by se veřejnost měla dočkat otevření rekonstruovaného areálu věznice, jehož podstatnou součástí bude i Národní památník věznice Uherské Hradiště zahrnující pietní místo a muzeum. Mělo by jít o moderní a živou paměťovou instituci – a na tom je podle přesvědčení spolku Memoria nutné pracovat už teď, kdy fyzická podoba muzea zatím existuje jen ve formě architektonické studie. Cyklus tematických pořadů v kině může být vnímán jako určité předznamenání způsobu práce budoucího muzea. Pro naplnění smyslu muzea bude důležitá i spolupráce se školami a tedy i s aktivními vyučujícími historie a společenských předmětů. Z naplánovaného programu je patrné, že i tuto rovinu mají jeho tvůrci na paměti.
Kauza Uherské Hradiště • režie: Kristina Vlachová • Česká televize 2007
Kauzou tří vyšetřovatelů StB z Uherského Hradiště – Aloise Grebeníčka, Vladimíra Zavadilíka a Ludvíka Hlavačky se režisérka tohoto pořadu, Kristina Vlachová, v době natáčení profesně zabývala již 10 let. Tito tři muži byli stíháni za mučení politických vězňů od roku 1994. Časosběrný dokument nám připomene jednotlivé fáze tohoto případu, jsou zde zaznamenány cenné výpovědi mnoha bývalých politických vězňů, kteří se již vysílání tohoto filmu nedožili. Tento dokument by měl přispět k širšímu objasnění nelehkých otázek, týkajících se vyrovnávání naší společnosti s komunistickou minulostí. (Oficiální text distributora, upraveno.)
Více o věznici najdete na webových stránkách spolku Memoria – www.veznicehradiste.cz.
