Opera Leoše Janáčka se vůbec poprvé v původní verzi hrála v Mexico City, a to pod v zahraničí obvyklým názvem Jenůfa. Představení nastudované v češtině zařadil do svého programu v dubnu národní Festival de México en el Centro Historico. Pod hudební provedení s orchestrem a sborem Teatro de Bellas Artes se podepsal český dirigent Jan Chalupecký, který zde uvedl původní zrekonstruovanou verzi Janáčkovy opery. Kromě dirigenta pražského Národního divadla se v jižní Americe představili i pěvečtí sólisté opery ND: jako Jenůfa sopranistka Helena Kaupová, v roli Števy tenorista Aleš Briscein.
V sérii čtyř představení ztělesnila postavu Kostelničky americká pěvkyně Catherine Malfitanová, Lacu ztvárnil italský tenorista Gianluca Zampieri, který pravidelně hostuje v Národním divadle moravskoslezském v Ostravě. Ostatní role nastudovali mexičtí sólisté.
Janáček napsal operu Její pastorkyňa podle stejnojmenné hry Gabriely Preissové. Když jí skladatel nabídl k uvedení do Národního divadla, byla šéfem orchestru Karel Kovařovicem odmítnuta. Premiéra se tedy uskutečnila v roce 1914 v někdejším brněnském Divadle na Veveří. V Praze byla pak „Jenůfa“ provedena v roce 1916 v Kovařovicově úpravě, v podobě, jenž se zachovávala po mnoho let. V této upravené verzi byla opera nastudována v roce 1996 i v Mexiku.
Dílo velkého českého skladatele dle originálu zrekonstruoval nadšený příznivec a šiřitel Janáčkovy hudby ve světě, australský dirigent Charles Mackerras.
Mária Uhrinová
