„V neděli 29. května 2016 měli návštěvníci bohoslužby ve farním kostele sv. Jindřicha v Petřvaldě výjimečnou možnost spatřit pozdně gotickou dřevořezbu Panny Marie z Petřvaldu z doby kolem roku 1500 ze sbírek Muzea Těšínska. Byla zapůjčena na žádost místního faráře P. Víta Zatloukala za účelem ukončení měsíce mariánské úcty. Zároveň se alespoň na krátkou chvíli vrátila na místo, odkud byla v roce 1968 získána do muzejních sbírek. Jedná se o vzácný doklad sakrálního umění na území někdejšího Těšínského knížectví z doby před nástupem reformace v polovině 16. století,“ uvádí PhDr. David Pindur Ph.D., historik Muzea Těšínska. Součástí nedělního programu byla rovněž jeho přednáška, věnovaná tomuto cennému odkazu našich předků.
Trůnící Panna Maria byla vytvořena pod vlivem doznívajícího gotického slohu v době kolem roku 1500 a je jedním z nejhodnotnějších předmětů sbírek Muzea Těšínska. Nevelká polychromovaná soška o rozměrech 79 x 25 cm je vyřezána z lipového dřeva. Nalezena byla v roce 1968 při systematickém výzkumu církevních objektů Těšínska na panské oratoři zděného petřvaldského kostela sv. Jindřicha mezi dalším odloženým kostelním vybavením.
Odborníci jsou si jisti, že nebyla pořízena pro vybavení tohoto kostela, vystavěného v letech 1835 – 1837. Není vyloučeno, že pocházela ze zdejšího původního dřevěného kostela. Znalci se vzhledem k relativně dobrému stavu, v němž byla nalezena, domnívají, že vystavována byla vždy jen v interiéru. A také, že způsob uskladnění ji zachránil před úplným zničením. Restaurátorského ošetření se jí dostalo až 40 let po jejím nalezení.
Autentický vzhled dřevořezby byl poškozen hrubou naivní přemalbou. Lesklý olejový nátěr šatu vrásnily hluboké krakely, původní jemnou modelaci tváře potlačovala neumělá přemalba očí a rtů. Materiál byl poškozen také působením dřevokazného hmyzu, o čemž svědčily četné výletové otvory.
Záchrana sochy byla v roce 2012 svěřena opavské restaurátorce, akademické malířce Romaně Balcarové. Odstranění naprosto nevhodného nátěru odkrylo původní polychromii, jemné rysy tváře, další linie vlasů i dalších detailů dřevořezby, které jednoznačně svědčí o tom, že figura byla součástí většího kompozičního celku. Posazení na trůně a sklon jejího těla napovídají, že se nacházela v početnější skupině ikonografického schématu. O které šlo konkrétně, lze jen spekulovat. Mohlo jít o Korunování Panny Marie, ale také o Seslání Ducha Svatého nebo o Zvěstování. Podle velikosti figury je těžké usuzovat na rozsah celé kompozice. S jistotou můžeme tvrdit jen to, že Panna Maria byla součástí početnějšího celku, že se nejspíše nacházela ve společnosti tzv. Kristovy rodiny i dalších světců a světic, že snad mezi nimi mohli být přítomni i další adoranti.
Iva Lupková
PR a tiskový servis Muzea Těšínska
737 327 965, iva.lupkova@muzeumct.cz
