„Bude to literární punk. Budu číst, Petr bude hrát a zazní i pár našich písniček,“ říká Jaroslav Rudiš, který s Petrem Kružíkem a kapelou U-Bahn vystupoval už po prvním vydání knihy v roce 2002. Tehdy za román Rudiš získal Cenu Jiřího Ortena, nominaci za objev a prózu roku Magnesia Litera 2003 a titul Nejkrásnější kniha České republiky. „Nebe pod Berlínem změnilo můj život. Ta kniha mě donutila dál psát a toulat se historií a současností. Nikdy by mě nenapadlo, že si ji čtenáři budou brát na cestu do německé metropole, ani že vznikne skutečná skupina U-Bahn, o které se v knize píše. Nebe pod Berlínem jsem psal oslněn berlínským podzemím a jeho příběhy. Nikde jinde není toto proměnlivé a prchavé město tak zajímavé jako tady. V tom hluku a pohybu vlaků a lidí je zároveň i něco stálého. Jen tady v podzemí je možné zkusit Berlín uchopit a pochopit,“ říká k novému vydání románu Nebe pod Berlínem Jaroslav Rudiš a dodává: „Po letech jsem knihu znovu přečetl a lehce upravil a poladil. Tu a tam něco vyhodil, tu a tam něco přidal. Mám pocit, že v tomhle Nebi pod Berlínem panuje jisté bezčasí, kde se nestárne.“
Po 22 letech od prvního vydání vychází kniha v přepracované podobě a nové grafické úpravě s barevnými fotografiemi opět v nakladatelství Labyrint. Nově vychází také audiokniha a stejnojmenné EP U-Bahn.
Vstupenky jsou v předprodeji na www.kulturazlin.cz a v showroomu Živého Zlína na nádvoří zámku.
Anotace románu NEBE POD BERLÍNEM:
Román pro živé i mrtvé s podtitulem „rockové příběhy z berlínského metra“ začíná útěkem třicetiletého učitele z Prahy do současné německé metropole. Tam zakládá hudební kapelu U-Bahn a nachází svou dívku Katrin… Styl románové prvotiny Jaroslava Rudiše vychází z volného toku vyprávění hlavního hrdiny. S téměř až hrabalovským citem pro jazyk ušpiněný životem zaznamenává promluvy, které mezi sebou a s ním vedou všechny ty postavy a postavičky, s nimiž se v Berlíně a pod ním setkává. Kniha napsaná ve strhujícím tempu, a navíc zábavně. Vyzrálý debut si nekonformními scénami získal nejen mladé čtenáře, milovníky Wima Wenderse a punkrockové hudby, ale i ty, kteří si pamatují ještě NDR, umělohmotné indiány nebo to, jak naši východoněmečtí sousedé přelézali na podzim 1989 zeď západoněmecké ambasády, aby pak své trabanty nechali napospas přičinlivým Pražanům.
