<p>PŘEROV NAD LABEM: Dvoupatrová renezanční stavba v Přerově nad Labem je dlouhou dobu terčem pozornosti nejen médií, ale i Středočeského kraje, který se spolu s obcí snažil zachovat objekt ke kulturnímu využití. Od roku 1982 vlastnil budovu Československý rozhlas, který ji zrekonstruoval a využíval jako archiv pro své nahrávky. Po roce 2006 se archiv přestěhoval do Prahy a Český rozhlas se v následujících letech pokusil zámku zbavit.</p> <p>V letech 2009 – 2012 se snažil vlastník zámek prodat bývalému redaktoru Československé televize Martinu Švehlovi, k čemuž pro odpor veřejnosti i řady autorit nedošlo. Středočeský kraj projevil zájem o zámek nejprve formou bezplatného převodu, poté i za úplatu – s prvotní vyjednávací cenou do 10 milionů.<br />
Pak osud zámku zkomplikovaly soudní spory – o zámek se totiž přihlásila Československá církev husitská. Soudní spor skončil až v červnu 2013, kdy církev žalobu stáhla – Český rozhlas obnovil snahy o prodej zámku a s nabídkovou cenou přes 19 milionů oslovil na podzim 2013 kraj. Těsně před svolaným jednáním o zámku, které se mělo uskutečnit v sídle Středočeského kraje 21. ledna, však byla schůzka zrušena s tím, že církev opět požádala o vydání zámku v rámci církevních restitucí. Budoucnost zámku je tedy ve hvězdách.</p> <p>Zeptali jsme se Zdeňka Štefka, radního pro kulturu a památkovou péči Středočeského kraje, na původní záměry kraje.</p> <p>Zámek je velmi zajímavou kulturní památkou a i přirozeným centrem kultury Přerova nad Labem. Jeho nejvýznamnější majitel Ludvík Salvátor založil v jeho sousedství nejstarší etnografické muzeum v českých zemích – současný skanzen, který spadá pod naší příspěvkovou organizaci – Polabské muzeum. Ačkoliv starost o zámky a hrady by měla patřit do celostátní působnosti, je dlouhodobý zájem kraje o osud zámku pochopitelný. V roce 2009 byl mimo snahy kraje zámek od Českého rozhlasu koupit zpracován i koncept jeho využití – propojenost objektu se skanzenem by umožnila vytvořit cennou expozici „V zámku a podzámčí“. Neměly chybět expozice věnované princi Salvátoru Toskánskému, výstava o vývoji správy Polabí a další výstavy z depozitářů muzea. Zámek by poskytoval muzeu i určité další zázemí, konferenční a multifunkční sál, čehož by s přilehlými pozemky tradičně mohlo využívat i město, které jiný podobný objekt postrádá. Atraktivita Přerova nad Labem a tedy i návštěvnost muzea i města by pak jistě šla nahoru.</p> <p>Co tehdy bránilo realizaci koupě?</p> <p>Především cena – Český rozhlas požadoval necelých 20 milionů, kraj měl výchozí vyjednávací cenu 10 milionů, takže rozhlas zřejmě upřednostňoval movitějšího soukromníka. Nezapomínejte, že další podobnou částku by musel kraj do objektu ještě vložit, a pak každoročně nést náklady na provoz ve výši minimálně půl milionu korun. A navíc investovat do soudních tahanic.</p> <p>jak se vyvíjela pozice kraje za nové krajské vlády?</p> <p>Nová krajská vláda začala realizovat úsporná opatření, aby kraj v době krize a určité rozestavěnosti řady projektů ekonomicky postavila na pevnou zem. Každá investice tak musela mít logické zdůvodnění a finanční krytí – nemohli jsme se opět příliš rozkročit. Při projednávání plánu investic na rok 2013 byl záměr nákupu zámku v plánu ponechán, nicméně s předpokládaným plněním v roce 2014. Opakovaně jsem v roce 2013 jednal i s představiteli města, pokoušeli jsme se dát dohromady koncepci využití zámku a podklady pro případnou spolupráci s městem, aby celé náklady, a to nemyslím jen finanční, nenesl v případě koupě kraj. Po oficiálním oslovení kraje ze strany Českého rozhlasu jsme také nabídli schůzku, ke které ale z výše uvedených důvodů už nedošlo.</p> <p>A kraj by zámek skutečně koupil?</p> <p>Na základě jednání s Českým rozhlasem bych předložil materiál do Rady kraje, která by o dalším postupu rozhodla. V aktuálním plánu investic 2014 však již částka na nákup zámku nefiguruje (předpokládaná suma byla přesunuta do roku 2015) a také kupovat další a další objekty s následnými nutnými investicemi a provozem není právě prioritou vedení kraje. Takže bych tomu moc naděje za současného stavu a aktuální cenové nabídky nedával.<br />
Situace v památkové péči není sice zrovna růžová, je podfinancována z celostátní i krajské úrovně, ale podobně je na tom i celková ekonomická situace země a kraje. Máme tu řadu žádostí nejen o rekonstrukce kulturních památek (převis žádostí nad možnostmi v aktuálním Fondu kultury a obnovy památek je 10:1!), ale i o převzetí celých objektů či o vznik nových příspěvkových organizací. Takže ve zdůvodnění by muselo jednoznačně být, proč preferovat zrovna zámek v Přerově. Bezpochyby bych uváděl propojenost s přerovským skanzenem, spolupráci a spolupodílnictví města i samotný historický rozměr zámku.</p> <p>Takže se nyní musí čekat, jak dopadnou restituce a pokud dobře, v jaké finanční kondici bude kraj a jaké bude mít priority… Co byste zámku přál?</p> <p>Ať už bude nakonec jeho majitel kdokoliv, tak aby se nestal uzavřeným panským sídlem, ale aby sloužil veřejnosti, městu i turistům, nabízel nejen muzejní expozice, ale byl i živým kulturním centrem regionu.</p>
