<p>ČR: Chceme-li pochopit svět kolem nás, je studium literatury jedním z efektivních nástrojů, jak toho dosáhnout. Problémem její výuky na středních školách ale je, že se učí téměř výlučně dějiny literatury, nikoliv literární rozbory nebo teorie.</p> <p>Literatura je v životě mnoha studentů stěžejní předmět, neboť je spolu s češtinou, jakožto jeden předmět, povinnou součástí maturity. Školou však většinou kontakt s literaturou nekončí, což dokazuje prodej knih, návštěvnost knihoven nebo sledování psaných médií. Někteří dokonce stráví část života literární tvorbou.</p> <p> Na to, jak je literatura důležitá, si myslím, že jí je v českém školství věnována malá pozornost. Prostor má dostatečný, ale výuka je vedena úplně jiným směrem, než by bylo užitečné.</p> <p> Především je problémem to, že se na středních školách učí téměř výlučně dějiny literatury, nikoliv literární rozbory nebo teorie. Ze škol potom odcházejí lidé, kteří sice vědí, že Karel Čapek napsal Válku s mloky, ale nejsou schopni říct, do jaké míry autor díla nahlíží degradujícím způsobem na Němce (pokud si knihu nepřečetli – což ovšem není jejich povinnost – a při množství literatury, která se na střední škole probere, není možné stihnout přečíst všechno).</p> <p> Celý článek Ivany Recmanové, publikovaný 27. 8. 2014 na serveru Deníkreferendum.cz
