Takový orchestr může mít právní formu třeba i „nadační fond“, ale o této variantě až příště. Zvolená právní forma zakládané „neziskovky“, jakákoli nová právnická osoba, bude potřebovat sídlo, a spolek spolupracující se školou, často chce mít svoje sídlo v budově školy, a to z mnoha praktických důvodů. Sídlo musí být určeno celou adresou. Zde je potřeba myslet také na to, že aby rejstříkový soud danou adresu zapsal, je nutno přiložit souhlas vlastníka nemovitosti s úředně ověřeným podpisem. S umístěním sídla spolku nebo jiné právnické osoby tedy musí souhlasit vlastník nemovitosti, ve které má sídlo být umístěno. Tento souhlas vlastníka nemovitosti musí podepsat ten, kdo je jako vlastník zapsaný v katastru nemovitostí. Pokud je škola příspěvkovou organizací, pak vlastníkem budovy, jíž užívá je obvykle zřizovatel. Budu hovořit o příspěvkových organizacích územně samosprávných celků (obcí, krajů) s nimiž se čtenáři Místní kultury jistě běžně setkávají.
Ředitel školy tak ve valné většině případů nemůže dát souhlas s umístěním sídla spolupracující právnické osoby a § 14 zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících, k tomu říká:
(1) Navrhovatel při návrhu na zápis doloží právní důvod užívání prostor, v nichž je umístěno sídlo osoby, jíž se zápis týká; to neplatí, je-li právní důvod zjistitelný z informačního systému veřejné správy nebo jeho části, která je veřejnou evidencí, rejstříkem nebo seznamem.
(2) K doložení právního důvodu užívání prostor postačí písemné prohlášení vlastníka nemovitosti nebo jednotky, kde jsou prostory umístěny, popřípadě prohlášení osoby oprávněné s nemovitostí, bytem nebo nebytovým prostorem jinak nakládat, že s umístěním sídla osoby souhlasí. Prohlášení nesmí být starší než 3 měsíce a podpisy na něm musí být úředně ověřeny.
(3) Zapsaná osoba musí mít právní důvod užívání prostor uvedených v odstavci 1 po celou dobu, po kterou jsou tyto prostory zapsané ve veřejném rejstříku jako její sídlo.
Rozhodující pro souhlas s umístěním sídla je tedy zápis vlastnického práva v katastru nemovitostí. V případě, že je vlastníkem právnická osoba musí být souhlas podepsán osobou oprávněnou jednat za právnickou osobu – typicky statutárním orgánem. Pokud je vlastníkem zřizovatel školy, jakožto příspěvkové organizace, tedy třeba obec nebo kraj, tak by souhlas vlastníka měl podepisovat ten, kdo podepisuje za zřizovatele- obvykle je to starosta popř. hejtman, a to po předchozím souhlasu příslušného orgánu obvykle Rady obce či kraje.
Příspěvkovým organizacím totiž jejich zřizovatel majetek svěří k užívání a ve zřizovací listině si vymezí, co všechno může ta která příspěvková organizace se svěřeným majetkem dělat samostatně a k čemu už potřebuje souhlas toho zřizovatele. Ve většině případů má příspěvková organizace právo svěřený majetek držet a užívat k zajištění předmětu svojí činnosti, uzavírat nájemní smlouvy, likvidovat (movitý) majetek atd. Ostatní práva vlastníka svěřeného majetku ve většině případů vykonává primárně zřizovatel té příspěvkové organizace (např. základní umělecké školy), a ta je oprávněna vykonávat tato ostatní práva vlastníka, jen po předchozím souhlasu zřizovatele.
Takže, pokud se chystáte založit právnickou osobu, která by měla mít své sídlo v objektu užívaném příspěvkovou organizací, nebo pokud už existujete a fungujete a hodláte si z jakéhokoli důvodu přemístit sídlo do nemovitosti užívané příspěvkovou organizací, pak nejprve nahlédněte do katastru nemovitostí a také si pečlivě přečtěte zřizovací listinu dané příspěvkové organizace. Prostě proto, abyste zjistili, kdo je vlastníkem, kdo má svěřena jaká práva a v jaké míře, jen tak totiž zjistíte, kdo vám může nebo naopak nemůže podepsat např. souhlas vlastníka nemovitosti s umístěním vašeho sídla.
U řady příspěvkových organizací je to tak, že jejich statutární orgán (ředitel/ka)sice může například spolku samostatně podepsat nájemní smlouvu a poskytnout tak k činnosti potřebné prostory, protože k tomu obvykle souhlas zřizovatele nepotřebuje.
Ale souhlas s umístěním sídla může ředitel/ka příspěvkové organizace udělit, jen tehdy má li toto oprávnění dáno výslovně ve zřizovací listině. Pokud tomu tak není, může ředitel/ka příspěvkové organizace, udělit souhlas s umístěním sídla např. spolupracujícímu spolku, obvykle pouze s předchozím souhlasem zřizovatele. Tedy poté co se příslušný orgán zřizovatele sejde a rozhodne, že souhlasí, aby ředitel/ka příspěvkové organizace XY udělila souhlas s umístěním sídla spolku ZZ.
Udělení souhlasu s umístěním sídla se tak může poněkud protáhnout.
Pamatujte však, že nikdo vám nemůže poskytnout více práv než má sám.
Mgr. Kateřina Vítová
právní expert NIPOS
