<p>HOSTINNÉ: Klidné město skrývající mnoho krásy. Z pohledu projíždějícího cestujícího opravdu působí Hostinné velmi uklidňujícím, možná i prázdným dojmem. Opak je však pravdou. Toto město má totiž spoustu tajemství, kterých si běžný návštěvník jen tak nevšimne, když ovšem pomineme veliké obry střežící radnici na náměstí.</p> <p>Jedinečnost dvou obrů je opravdu fascinující. Při pohledu na ně se až tají dech. Jsou vskutku obrovští a krásní. Jeden z obrů je řezník, druhý pekař. Kde se tam vzali, říkáte si. Proč zrovna obři a proč zrovna v Hostinném. Stará pověst praví, že kdysi bylo okolí města obklopeno značně hustými a tmavými lesy. Tak tmavými, že každý pocestný měl nahnáno, až se mu srdce svíralo. V lesích totiž řádila divoká zvířata a pocestní tam občas umřeli hlady a žízní. Zabloudit v takovém strašidelném lese nedalo žádnou námahu. Lidé z města si tedy vybrali dva nejodvážnější muže, pekaře a řezníka. Tito dva silní a odvážní muži dostali na starost chodit po hlubokém lese a pomoci každému, kdo se dostal do nesnází. Odměnou za dobře odvedenou práci jim byla záchrana nemalého počtu lidí před nelítostnou smrtí. Jelikož si lidé velice vážili jejich činů, z vděčnosti jim nechali po jejich odchodu na věčný svět vystavět kamenný obraz v nadlidské podobě.<br />
Za mostem vedoucím přes Sejfský potok se nachází silným dojmem působící budova raně barokního františkánského kláštera z let 1677 – 1685. Předcházela mu stavba hřbitova s malým kostelíkem zasvěceným Nejsvětější Trojici ve stejném stylu. To se změnilo v roce 1539, kdy byl kostelík zasažen požárem a už přestavěn ve stylu pozdně gotickém. Další stavební úpravy proběhly roku 1552 a 1572. Roku 1877 se chopil oprav Fr. Schmoranz. Kostel v pravé části kaple dodnes uchovává zachovalé náhrobky rodiny Valdštejnů. V klášteře je od roku 1969 expozice kopií antických plastik a soch již z období od 7. století před Kristem, nyní jsou umístěny v prostorech bývalého kostela Neposkvrněného početí Panny Marie. Od roku 1684 se koná ve městě Hostinném každou první sobotu a neděli v srpnu tradiční lidová slavnost, spjata právě s životem františkánů. Slavnost nesoucí název Porciunkule má každý rok originální kulturní program, včetně ohňostroje a jarmarku. Na této slavnosti obři, řezník i pekař ožívají a o půlnoci promlouvají k návštěvníkům slavnosti.<br />
Sloup uprostřed náměstí byl na žádost hraběnky Sibylly Lamboyové vystavěn roku 1678. Jsou na něm zobrazeny znaky rodu Lamboyů a město měl především chránit před morem. Z toho důvodu jsou na něm postavy představující Pannu Marii, ležící svatou Rozálii a skupinu šesti světců. Stačí se postavit k tomuto sloupu a podívat se kolem sebe kolik krásy se na náměstí skrývá. Radnici zdobí necelých pět metrů vysocí obři, dodnes ručně natahovací hodiny, nainstalované na věž roku 1779 a fasáda věže zdobená sgrafitem. Krásné měšťanské domy s podloubím, dýchají starou architekturou z 16. – 18. století, a po přivření očí odnášející nás do minulosti našich předků.<br />
I přes to, že si město prošlo v minulosti četnými požáry a povodněmi, zachovalo si svou krásu. V současné době se zaměřuje na realizaci studií o obnově památkové městské zóny s ostatními částmi města. Rozvoj kultury ladící s originalitou města, zároveň nenásilně oživují o nové moderní prvky, které vyhledává i mládež.</p>
