Svižně psaný dialog dvou výrazných osobností, zvyklých bystře se ptát a bez vytáček odpovídat, je vyprávěním plným pochopení, vřelosti a humoru, v němž se současnost propojuje se zásadními momenty našich dějin. Kniha prozrazuje také leccos o ženské duši a zralém pohledu na vztahy, politiku i muže.
Kamila Moučková letos na jaře oslavila 91. narozeniny. Rozhlasová a televizní hlasatelka proslula zejména jako hrdinka srpna 1968, kdy jako první z obrazovky Československé televize národu oznámila okupaci země vojsky Varšavské smlouvy. Jaké to ale bylo ještě před tím, když si budovala profesní kariéru první televizní hlasatelky v Evropě a starala se současně o tři děti? Jak prožívala dobu, kdy už byla slavnou hvězdou, kterou zastavovali cizí lidé na ulici? A jaké to bylo potom, kdy z nařízení vlády nesměla na obrazovku a někteří její známí raději přecházeli na druhý chodník, aby se s ní nemuseli zdravit? Dvacet let pak nesměla ani mýt schody a rodinu živila, jak to šlo – třeba lepením pytlíků.
A do toho řešila vztahy se svými nejbližšími: jaká byla její dvě manželství i dlouholeté soužití s hercem Jiřím Zahajským? Jak prožívala rozchody s muži svého života, včetně těžkého střetu s otcem, komunistou Vilémem Novým, který neslavně proslul odsuzujícím komentářem činu Jana Palacha a výrokem o „studeném ohni“? I o tom vypráví kniha Hlavou proti zdi. Kamila Moučková v ní odpovídá na otázky Světlany Witowské tak, jak je zvyklá – zpříma, vtipně a někdy ostře, jak si její vyprávění právě zaslouží.
Začalo to objetím
„Kamilu jsem poznala v roce 2018 v nemocnici, kde právě rehabilitovala po zlomenině krčku – pozvali jsme ji tehdy do pořadu Události, komentáře jako hosta z 50. výročí srpnové okupace, který jsem moderovala, a ona mě chtěla ještě před rozhovorem vidět,“ vzpomíná autorka knihy Světlana Witowská. „Kamila byla zrovna v negližé, ale to ji vůbec nepřekáželo v tom, aby rozpřáhla ruce a řekla: „Já vás tak ráda poznávám, Světlano!”. Myslím, že netušila, s jakou pokorou a respektem za ní jdu. Objaly jsme se a tím objetím všechno začalo,“ říká Witowská. A brzy zjistila, že má s o dvě generace starší dámou leccos společného. „Kromě lásky k televizi například to, že jsme jako mámy nerady sedávaly s dětmi na pískovišti. Kromě kouření, kterému Kamila holduje a já ho nesnáším, jsme si rozuměly v mnoha dalších věcech, včetně podobných názorů na svět i muže,“ říká autorka.
Nakladatelé Jan Pergler a Jan Dražen z Nakladatelství ZEĎ k tomu dodávají: „Kniha Hlavou proti zdi nebyla původně v našem edičním plánu, chtěli jsme totiž vydat knížku o Světlaně Witowské, která je podle nás ženou, která má dnes rozhodně co říct. Světlana ale navrhla, že knihu raději napíše jako autorka. A hned také věděla, koho chce vyzpovídat. Měla pravdu, protože její dialog s Kamilou Moučkovou se čte výtečně. Po Posledním deníku Květy Fialové a chystané novince Deník Renii Spiegel tak vydáváme další knihu o silném ženském příběhu, který se dotýká našich dějin, naší přítomnosti, a hlavně našeho nitra,“ uvádějí nakladatelé.
Světlana Witowská
*1973
Vystudovala pražskou právnickou fakultu, po škole ale na místo praxe u soudu, kam měla namířeno, nastoupila do ČTK, později do Mladé fronty DNES a u novinařiny už zůstala. V roce 1996 začala pracovat v České televizi, odkud v roce 2005 odešla do TV Prima, kde moderovala hlavní zpravodajskou relaci. V roce 2010 se do České televize vrátila a od roku 2014 do června 2018 moderovala pořad Interview ČT24. V roce 2017 vedla mimo jiné rozhovor s Andrejem Babišem, který díky jejímu důraznému a zároveň korektnímu přístupu vzbudil značnou pozornost.
Profesionální výkon podala jako moderátorka ostře sledované debaty prezidentských kandidátů Jiřího Drahoše a Miloše Zemana v lednu 2018 v předvečer druhého kola prezidentský voleb. Neméně zdatně – s nadhledem, důstojně a s elegancí – zvládla i hlavní debatu před volbami do Evropského parlamentu v květnu roku 2019. V České televizi v současné době moderuje hlavní zpravodajskou relaci Události a nejdůležitější zpravodajský pořad Události a komentáře.
V roce 2018 získala Cenu Karla Havlíčka Borovského. Tři roky pracovala jako dobrovolnice v asistenční péči v Jedličkově ústavu v Praze. Je podruhé vdaná a má dva syny.
Nakladatelství ZEĎ
Nakladatelství ZEĎ dvou českých novinářů – Jana Dražana a Jana Perglera – se zaměřuje na chytré knihy s poutavými příběhy, jimž je blízká demokracie, humanita, vzdělanost i jiskřivý humor. Knihy, které zde vycházejí, nahlížejí pod povrch i do budoucnosti. S novinářským čichem předkládá ZEĎ čtenářům publikace, které bystře reagují na současné dění a současně hájí hodnoty svobodné evropské společnosti s vědomím jejích kořenů i historie. Na knižním trhu působí od roku 2016.
