Fejeton, který s Místní kulturou souvisí málo, ale s místní kulturou velmi

Před několika lety jsem vyrazila na horu Říp. Ze všech zážitků mi utkvěl jeden jediný, a to z toalety u kiosku s občerstvením. Nepomohla přednáška v rotundě o historii místa, ani krásná jarní příroda, dokonce ani lokální genius loci. Už tehdy jsem si pomyslela, že tu hrůzu musím veřejně popsat, pocity sdělit.

Předpokládala jsem, že kdyby na onu místnost musel zajít (či by se alespoň o něm dozvěděl) ministr kultury, nebo některý z předsedů stran, kteří mají toto mýtické a mystické místo v oblibě pro demonstraci češství, že by se snad zasadili o jeho revitalizaci. Fandila bych jim i kdyby použili nepopulární zákon o vyvlastnění , protože jestli se nemýlím vyvlastňuje se ve veřejném zájmu.

A tohle musí být ten případ, protože na horu Říp nestoupají jen čeští poutníci a straníci, ale poutníci a straníci z jiných zemí, zkrátka zahraniční turisté. Zajímala jsem se, kdo místo provozuje a byla informována, že občerstvovací stanice na vrcholu Řípu je údajně v režii nějakého turistického oddílu.

Nevím, jestli nemají jeho členové v úmyslu vybudovat zde skanzen a uchovat sociální zařízení běžné někdy na konci 19 stol. případně v dobách komunistických. Nevím, jestli nechtějí jít s dobou a držet se trendu, že ve skanzenech se uchovává vše funkční a živé. Nevím, jestli neusilují o přiřazení tohoto místa k, rovněž moderním, produktům cestovního ruchu známé pod pojmem zážitková turistika. A není mým úmyslem pátrat, zda skutečně suché WC na Řípu patří turistům.

Ať už je to kdokoli, kdo za tento (případně tehdejší) stav odpovídá, určitě musí vědět, jaké služby jsou jinde v cestovním ruchu poskytovány a jak důležitou roli hrají. A stát, který nařizuje jednou to a jindy ono, by si měl najít cestu, jak zjednat pořádek. Kdyby už mu bylo jedno, jak to vnímá našinec, i to jak nás tato latrína prezentuje v zahraničí, mohl by vzít alespoň v potaz hygienu.

A chcete vědět, proč to dávám na „papír“ až nyní? Tak tedy vězte, že jsem otevřela webové stránky: http://www.lacultura.cz/ – Kulturní dění jinak – a našla zde odkaz na anketu, jejímž prostřednictvím se hledá nejhorší veřejná toaleta v ČR.

Řipské suché WC mi naskočilo okamžitě plasticky a v barvách. Chtěla jsem ho tam připsat, jenže jsem trochu znejistěla a řekla si, co když už se s ním po letech stalo něco pozitivního. Jenže ono v anketě figuruje na docela slušném čtvrtém místě. Na prvním jsou veřejné toalety na brněnském hlavním nádraží.

Pochybuji, že ti, co hlasovali ve “prospěch“ Brna, byli někdy na Řípu. Pokud ano, neměli podle mě potřebu. Je také možné, že se instinktivně uchýlili ještě k historičtějším praktikám a zatížili přírodu. Nevylučuji ani, že třeba na Řípu skutečně došlo k nějakému posunu: je sice hrozné, ale už ne tolik.

L.K.

P.S: Ale,co udělá Brno, druhá největší (kulturní) metropole v Česku, s tímto prvenstvím (byť průběžným)?