Za expozicí Za zdí stojí neziskovky Historia Futurae a Memoria. „Za zdí je expozice virtuální. Má podobu mobilní aplikace pro chytré telefony a využívá rozšířenou realitu, tedy technologii, která doplňuje naše fyzické prostředí o digitální prvky, jako jsou obrázky, videa, zvuky nebo 3D objekty,“ vysvětluje Tomáš Nedvěd, ředitel Historia Futurae. Neziskovku před několika lety založili lidé ze strategické kreativní agentury Little Greta a vývojářského studia VRCØT spolu s historikem Václavem Adamcem.
Aplikace před několika dny získala prestižní česko-slovenské ocenění Zlatý středník v kategorii Mobilní aplikace a inovace. „Bereme to jako potvrzení, že moderní technologie mohou sloužit jako legitimní prostředek pro připomínání a kontextualizaci historických událostí i jako alternativa k tradiční frontální výuce,“ dodal Nedvěd.
Uživatelé Za zdí se s historií věznice seznámí na šesti stanovištích rozprostřených před vězeňskou zdí. Průvodkyní site-specific expozicí je hradišťská rodačka, herečka Eva Podzimková – či přesněji její hologram. Mimoto expozice nabízí třeba pohled na areál věznice z ptačí perspektivy, interaktivní dobový výslech nebo návštěvu 3D cely–samotky.
Aplikace zastupuje funkci muzea klasického, které v Hradišti patrně vznikne až v roce 2028. Jejím smyslem je předat historii moderním způsobem a díky zapojení rozšířené reality a interaktivních prvků oslovit zejména mladší generaci. „Projekt je součástí většího celku, v němž od roku 2009 coby dobrovolnické uskupení usilujeme o důstojné využití bývalé věznice. Tomuto místu věnujeme pozornost, snažíme se o jeho popularizaci a především o to, aby se na minulost nezapomínalo,“ doplňuje Anna Stránská, předsedkyně spolku Memoria. Ten odkaz zdejší věznice dlouhodobě rozvíjí.
Celkové náklady na realizaci byly 737 tisíc. Velkou část rozpočtu pokryly dary čtyř mecenášů, přispělo také město Uherské Hradiště a Zlínský kraj. Necelých 172 tisíc se sešlo od více než stovky drobných dárců v rámci crowdfundingové kampaně na Darujme.cz.
Uherskohradišťská věznice je místo s pohnutou historií. Nejprve zde české vlastence a domnělé i skutečné odpůrce režimu věznili nacisté, na jejich praktiky po roce 1948 navázali komunisté. Elektrický proud zde byl jedním z nástrojů, jak z obviněných dostat mnohdy smyšlenou výpověď. Během 50. let přišlo v souvislosti s krutostmi a bezprávím v hradišťské věznici o život nejméně 30 nevinných občanů. Mnoha dalším lidem a jejich blízkým byl rozvrácen život osobní, rodinný a profesní.
„Přesto ví o tehdejších událostech jen málo lidí, a to zejména v mladší generaci. Výzkum, který v roce 2018 provedla agentura NMS Market Research na vzorku 1 004 účastníků, ukazuje, že povědomí o událostech před 80 lety mají ve věkové skupině od 18 do 34 let jen dvě pětiny dotázaných. Proto máme za to, že je nutné tyto příběhy vyprávět. Interaktivní, populárně-naučná forma přitom nijak nebanalizuje či nebulvarizuje odkaz míst či lidí, jejichž osudy zachycujeme,“ uzavírá Jan Blažek z Historia Futurae.
Web projektu Za zdí: https://expozicezazdi.cz
