Legendární osobnost Karla Kryla, významného kroměřížského rodáka, se stala inspirací pro zážitkovou expozici, která připomíná rozmanité dílo básníka s kytarou – a stejně taková je i jeho expozice v Kroměříži. Slavnostně byla otevřena 12. září 2014. Za normálního stavu je EKK otevřena v květnu pět dnů v týdnu (středa až neděle) a od června šest dnů v týdnu (úterý až neděle).
Město Kroměříž touto expozicí splácí svému rodákovi Karlu Krylovi dluh a současně ho tímto vítá zpět domů, do míst, kde začal svoji životní pouť. V duchu jeho originální osobnosti, inspirováni jeho tvorbou naplněnou obrazností a citem, mají návštěvníci jedinečnou příležitost objevit tvůrčí svět Karla Kryla.
„V žádném případě tady nenajdete vitríny s fotografiemi, muzejními artefakty nebo Krylovy osobní předměty či jiné relikvie,“ říká vedoucí expozice Robert Rohál. „Naopak expozice vás přímo vtáhne do Krylových myšlenek i reprodukovaných písní, jejím hlavním smyslem je vyvolat v návštěvnících pocity, prožitky a emoce.“
Karel Kryl se narodil 12. dubna 1944 v Kroměříži jako druhý ze tří dětí do rodiny knihtiskařů. Rodina vlastnila tiskárnu Kryl & Scotti v Novém Jičíně, nicméně po záboru Sudet v roce 1938 se přestěhovala do Kroměříže, kde Krylův dědeček tiskárnu obnovil. V roce 1950 byla tiskárna zničena komunisty.
Mladý Karel si přál být nejdříve hrnčířem, jako jeho pradědeček, později se ale rozhodl zaměřit se na hudbu a poezii. Jeho písně se od roku 1966 hrály v rozhlase a první desku vydal půl roku po vpádu vojsk Varšavské smlouvy do Československa. Titulní píseň tohoto alba „Bratříčku, zavírej vrátka“ byla později zakázána a stala se symbolem své doby.
V září 1969 Karel Kryl po účasti na festivalu v německém Waldecku v Německu zůstal a jeho další desky až do roku 1989 vycházely jen v exilu. Spolupracoval s redakcí Svobodné Evropy, psal básně, písně a knihy. V letech 1969 – 1989 byl jedním z představitelů československého protikomunistického protestsongu.
Do Československa se Karel Kryl vrátil 30. listopadu 1989 na pohřeb své matky. Nadšení ze sametové revoluce Krylovi vydrželo jen velmi krátce a začal kritizovat polistopadový společenský vývoj. Zemřel náhle na srdeční příhodu 3. března 1994 v Mnichově, ve věku nedožitých 50 let. Pochován je v Praze, na Břevnovském hřbitově.
Smyslem expozice, jejímž autorem je Ing. akad. arch. Jan Konečný, CSc., bylo představit Karla Kryla nikoliv jako umělecko-politický fenomén, ale jako významnou komplexní osobnost naší kultury. Koncept je založen na scénické podpoře emocionálního působení Krylova díla bez důrazu na časovou osu a faktografii jeho života. Výstava tedy není podle tvůrce Jana Konečného „knihou“ v níž je nutné listovat, ale sjednocující metaforickou scénou jeho děl.
Od 17. listopadu 2017 je také v expozici k vidění malá výstava s nosiči Karla Kryla a Marty Kubišové, které laskavě zapůjčila společnost Supraphon.
