Už jste v Týnci někdy vystupoval?
Mnohokrát. Naše spolupráce začala zhruba před šesti lety, a od té doby zde každoročně uvádím nejméně jednu pohádku, s představením O princi z knížky to bude už devět titulů. Pak je tu ještě pohádka Kouzelný zvon, která vznikla v roce 2015, ta na své týnecké uvedení teprve čeká.
Jaký máte k Benešovsku vztah a vystupujete zde kromě Týnce ještě někde jinde?
Vztah mám vřelý a osobní. Především kvůli řece Sázavě, kterou minimálně jednou za rok sjíždím. Hlavně úsek z Týnce do Pikovic, když je voda, je parádní. Moc se mi líbí, jak je celá tato oblast krásně nekomerčně zabydlená, plná hospůdek a dobrých lidí. Jinak s divadlem vystupuji na mnoha místech Benešovska, velmi si považuji hraní přímo v Sázavském klášteře.
Je O princi z knížky autorským příběhem?
Ano, je opět autorskou pohádkou, z části prozaickou, částečně veršovanou. Jedná se o klasickou veselou pohádku pro celou rodinu o lásce a souboji dobra se zlem, v níž nechybí princezna, princ, sudička, král s královnou, čaroděj a čert. Zajímavá je zejména svojí výtvarnou složkou. Celá scéna je koncipována jako obrovská kniha a kulisy se mění tím, že se v knize-scéně listuje.
Co bylo při její přípravě nejsložitější?
Nejvíc hledání bylo s mechanismem samotné knihy, ve které se celé divadlo hraje. Kulisy se totiž samy vyklápí jako leporelo podle toho, kterou stránku nalistujete. A protože je to leporelo v mé knížce ze dřeva, musel jsem vyřešit specifické problémy, které při využití papíru nenastávají. Dále je v představení kvůli jedné dějové lince použitý „živý“ oheň, který mi hoří přímo na holé kůži, což jsem musel také „vynalézat“.
Kdy mělo představení premiéru a kolik repríz jste již uvedli?
Premiéra se uskutečnila v srpnu 2016 v Novém Městě na Moravě, od té doby proběhlo nejméně osmdesát repríz na různých místech naší země a na Slovensku.
Komu je pohádka určena a s jakým ohlasem se setkává?
Pohádka byla napsána a výtvarná i hudební složka přizpůsobena divákům od tří let. Ale jak už to mám rád, je prošpikována situacemi a efekty, které přinesou zábavu i mnohem staršímu publiku. Ohlasy jsou ty nejlepší, hlavně na výše zmíněný oheň a celé výtvarné pojetí, které divákům přijde neobyčejně nápadité. Jsem na tuto pohádku hrdý, odráží se v ní to nejlepší, co jsem za víc jak 20 let u profesionálního divadla do sebe nasál a pochopil.
