Navigace

Divoké veselice v Libereckém kraji odstartovaly dobu půstu

12. 2. 2018
Milan Turek

LIBEREC: Rajcovními zábavami končilo zimní období veselic, při nichž nebyla nouze ani o lechtivé radovánky. Byly předzvěstí čtyřiceti dnů odříkání se nejen tance, ale i opíjení či přejídání, i když stejně mnoho zásob nezbývalo, a tak se držela štíhlá linie. Zvyk masopustních oslav prý u nás zavedl český král Přemysl Otakar II.


V Libereckém kraji se maškarní průvody a tanečky před letošním popelcem uskutečnily na několika místech, v samotném Liberci ve Vesci, velký průvod byl v Ostašově, ale mohutně se slavilo v Dlouhých Mostech, Hrádku nad Nisou nebo Na Vísecké rychtě v Zákupech.

Dramatické vyvlečení spoutaného starosty ze zákupské radnice napovídalo, že nepůjde o obyčejný průvod maškar. Starosta z obavy o svůj život klíče města předal pánu Masopustovi a ten vedl průvod masek městem k vybraným bohatcům, aby jejich domy vyjedl a co bylo k pití, aby vypil. Tak se dělo ve městě Zápup a Vísecké rychtě již po desáté. Podle starobylého zvyku má na sobě Masopust mašličky, které hospodáři utrhávají a zdobí si jimi domy, aby měli bohatou úrodu či úspěšný obchod.

V Zákupech se průvod masek zastavoval u některých domů, kde se popíjelo a krátce tančilo nebo i vyváděly drobné taškařice. Tady zřejmě zcela zaujaté krajské radní Květě Vinklátové provedli malou taškařici a namalovali na obličej srdíčko. K veselici patřilo i bohaté občerstvení pro účastníky průvodu, ale i čumilům, které se nabízelo na zákupském náměstí.

S nabídkou masek přišla zdejší firma, jejíž produkce putuje nejen tuzemskem, ale i do mnohých zahraničních států. Masky vyrábějí stoletou technologií, která se stala artiklem na Národním seznamu nemateriálního kulturního dědictví. Zákupský průvod masek i odpolední veselici režírovali členové divadelního spolku Havlíček, s významným podílem Vísecké rychty a hlavně pak pod patronací ředitele Vlastivědného muzea v České Lípě  Zdeněk Vitáček.

Masopust je starodávným pohanským zvykem, nynější průvody a tancovačky se konají prakticky jen v neděli, ale ještě donedávna probíhaly v úterý před popelcem, kdy poslední tancovačka byla divokým rejem mladých. Na smilné hry při masopustní noci už dnes se zapomíná a nikdo ani je pomalu už nezná. Střevíčkový nebo štokrličkový tanec, zpívání poklekačku i poležačku bývaly až půlnoční hry, kdy pán Masopust přestal hlídat mládež a sám se oddával nějaké nezřízené zábavě, obyčejně popíjení kořaličky.

 

Sdílejte
Check icon Error icon