Lindauer? Pākehā! aneb Cesta plzeňského malíře (až) k Maorům
Titul Lindauer? Pākehā! je dalším výrazným dramaturgickým počinem činoherního souboru, který pramení z regionálního kontextu – z historie města a jeho výrazných osobností. V minulosti například činohra DJKT uvedla hru Tomáše Vůjtka Škoda!, o významném podnikateli Emilu Škodovi, nebo komorní dokumentární drama Plzeň 1953, ve kterém autor Ján Šimko vycházel z reakce škodováků na vyhlášení měnové reformy.
Pravidelné úsilí plzeňské činohry zabývat se tématy spjatými s městem Plzní oceňuje i samotný režisér připravované inscenace Radovan Lipus: „Jsem toho názoru, že každé divadlo má povinnost zpracovávat místní příběhy. V plzeňském DJKT budu pracovat poprvé a jsem rád, že zrovna na tak zajímavé látce. V minulosti jsem měl možnost točit na Novém Zélandu a tam zná Lindauerovo jméno snad každý a za jeho obrazy se tam platí astronomické sumy.“ Radovan Lipus v roce 2004 natočil dokumentární film Šumná Plzeň a také již dvakrát spolupracoval s Divadlem Alfa.
Autorkou hry o plzeňském malíři je Renata Putzlacher, která společně s Jaromírem Nohavicou, Tomášem Kočkem a Radovanem Lipusem napsala dnes již legendární dílo Těšínské niebo. Inscenaci Lindauer? Pākehā! připravovala téměř rok. „Má první myšlenka byla: Co já mám společného s Maory?“ vzpomíná autorka na nabídku šéfky činohry Apoleny Veldové, „zaujala mě ale ta Plzeň, protože jsem před 10 lety zjistila, že Putzlacherové, kteří pocházejí ze Štýrska, žili i na Plzeňsku. Nejdříve jsem zhlédla spoustu filmů o Novém Zélandu, následovala podrobná četba všeho, co by se mi mohlo během psaní hodit, navštívila jsem Náprstkovo muzeum… Prošla jsem si i Plzeň – místa kudy chodil Bohumír Lindauer a jeho blízcí. Středobodem toho všeho bylo Velké divadlo, které vyrostlo starému panu Lindauerovi na jeho milované zahradě.“
„Život malíře Bohumíra Lindauera se nedá popsat v několika slovech ani větách,“ uvádí dramaturg činoherního souboru Zdeněk Janál, „vydá spíš na román, velké barevné plátno nebo na dobrodružnou divadelní expedici a právě to se bude inscenace snažit na jevišti říci. Je to příběh touhy, cest, malby i maorského tetování.“ „Není to ale historická hra,“ upozorňuje Renata Putzlacher, „sama nejlépe vím, že občas jsem musela pro dobro věci něco malinko změnit. Je to zvláštní příběh života umělce z Plzně a chtěla bych, aby na něj Plzeňané byli hrdí. Viděli už v roce 2015 výstavu, četli monografii a teď se malíř Lindauer objeví i na krásné scéně Velkého divadla.“
Atmosféru dálek navodí především kostýmy jednoho z nejvytíženějších výtvarníků u nás Tomáše Kypty, který v DJKT již spolupracoval na více než dvaceti inscenacích, autorem scény je architekt, herec, básník a výtvarník David Vávra, hudbu pro inscenaci složil písničkář, zpěvák, skladatel Tomáš Kočko. Kromě Marka Mikuláška diváci uvidí Jana Maléře, Apolenu Veldovou, Michala Štěrbu, Kláru Kuchinkovou, Josefa Nechutného a další.
„K činohře Lindauer? Pākehā! vyjde ještě letos publikace,“ upozorňuje Zdeněk Janál, „která v sobě bude kromě samotného textu hry Renaty Putzlacher obsahovat celou řadu doprovodných materiálů. Má za cíl provést diváka od prvotního námětu přes zamyšlení tvůrců nad tématem, přes fotografie z první čtené zkoušky až po dokument výsledku. Zároveň se čtenáři o samotném Lindauerovi dozví více, než kolik si budou moci přečíst v běžném programu k inscenaci.“ Publikace vzniká ve spolupráci Divadla J. K. Tyla a Západočeské galerie v Plzni za finanční podpory Plzeňského kraje.
Chytrá horákyně
Premiéra činoherního souboru na Malé scéně potěší děti a milovníky pohádek, jejichž kouzlo nestojí na fantaskním příběhu, ale „jen“ na vtipu a důvtipu. „Právě pohádky nám dávají odpovědi na nejednu životní situaci. Učí nás od dětství správného rozhodování a pomáhají nejen dětem nacházet sílu a odvahu i v zdánlivě bezvýchodné situaci,“ uvádí autorka divadelní adaptace známé pohádky Klára Špičková a pokračuje: „Věděla to i Božena Němcová, která pohádky se zájmem sbírala a jedinečným způsobem převyprávěla. V letošní sezóně uplyne od její smrti už sto šedesát let a my uvádíme Chytrou horákyni jako malou připomínku této známé české spisovatelky.“ Režisérem pohádky, v níž se střetne svět přírody a života na vysoké noze, je Vít Malota, scénu a kostýmy vytvořila Iva Ščerbáková, hudba pochází z dílny hudebního Dua MíZa. V titulní roli se objeví jako host čerstvá absolventka JAMU Denisa Cupáková, která přechytračí a za muže pojme Libora Stacha. V dalších rolích se objeví bardi souboru – Pavel Pavlovský, Monika Švábová, Jana Kubátová, Jaroslav Matějka a Miloslav Krejsa. Spolupracovat na inscenaci budou také dětští herci studia DDD.
Vstupenky mohou diváci zakoupit v pokladně předprodeje Smetanovy sady 16, 301 00 Plzeň, on-line na webových stránkách djkt.eu nebo v síti Plzeňská vstupenka. Diváci jsou v povinni při návštěvě divadla dodržovat aktuální mimořádná opatření.
Renata Putzlacher (Buchtová)
Básnířka, překladatelka, publicistka, dramaturgyně, vysokoškolská pedagožka, autorka písňových textů, divadelních adaptací a scénářů. Narodila se v Karviné, její soukromý a profesní život je rozdělen mezi města Český Těšín a Brno, kde v současné době vyučuje dějiny polské literatury a literární překlad na Filosofické fakultě Masarykovy univerzity. S režisérem Radovanem Lipusem spolupracovala na inscenacích Těšínské niebo, Denní dům, noční dům podle románu Olgy Tokarczukové a Hra-nic-e. Do dnešní doby vydala jedenáct knih (převažuje poezie) včetně prozaické knížky V kavárně Avion, která není, která vyšla v polské i české verzi. V 90. letech spolupracovala s Jaromírem Nohavicou a skladby tohoto českého barda, a také Karla Kryla, Hany Hegerové nebo Tomáše Kočka, mohly díky jejímu bravurnímu překladu zaznít na polské hudební scéně. Překládá i poezii a divadelní hry; za překlad Očitého svědka Jiřího Koláře do polštiny obdržela v roce 2012 prestižní cenu měsíčníku Literatura na świecie. Spolupracovala také s Jiřím Pavlicou na oratoriu Porta peregrinorum – Brána poutníků.
Vít Malota
Mladý režisér se narodil ve Zlíně, vyrůstal ve Strakonicích. V současnosti dokončuje studium na pražské DAMU. Jako literární kritik spolupracuje s časopisem Host. Je porotcem divadel a recitátorů na celostátních přehlídkách amatérského divadla. Věnuje se mimo jiné i lektorské činnosti. Jako režisér a interpret spolupracuje s Českým rozhlasem. Publikoval například v časopisech Tvar, Host, Texty a dalších. Je laureátem Literární ceny Františka Halase za rok 2020. Koncem letošního roku vyjde jeho sbírka básní Bez obrazů navíc v nakladatelství Dobrý důvod.
