V listopadu 2005 prohlásil generální ředitel UNESCO slovácký verbuňk za Mistrovské dílo ústního a nemateriálního dědictví lidstva. Jde o první takto oceněnou nemateriální památku u nás, ale Jízda králů i Hlinecká masopustní obchůzka mají stejnou ambici.
Jízda králů
Tento prastarý obřad má kořeny v dávné minulosti, kdy měl přes Moravu v ženském přestrojení utíkat uherský král. Ještě v minulém století se Jízda králů konala na téměř celé Moravě, do současné doby se uchovala zejména na Slovácku – Vlčnov, Kunovice a Hluk a také na Hané – Doloplazy. Snad nejhonosnější bývá Jízda králů ve Vlčnově, kde první zmínka o jejím konání pochází z roku 1808. Zajímavostí je skutečnost, že k přerušení konání nedošlo ani během 2. světové války.
Ve Vlčnově je ustaveno občanské sdružení Společnost Jízdy králů (má přes 200 členů), jehož hlavním posláním je podpora tradičního zvyku mládeže Jízdy králů a udržení vlčnovského kroje pro další generace. Na tradičním krojovém plese 31. ledna 2009 ve Vlčnově představili nového krále roku 2009. Král musí být chlapec ve věku 11 až 12 let. Ten jede v ženském převlečení a s růží v ústech v čele průvodu. Tvář mu zakrývají široké stuhy a během jízdy nesmí promluvit. Doprovází ho královská družina – „lekrůti“, což jsou chlapci se věku osmnácti let. (Dříve se po dosažení tohoto věku odvádělo na vojnu).
První Jízdy králů v Hluku se datují od konce 19. století, asi do poloviny 20. století probíhaly každoročně, přerušení proběhlo v období válek. Od 70. let minulého století se zde koná Jízda králů každé tři roky – zatím naposledy v červenci 2008. I zde je základem stejná legenda o útěku uherského krále. V krojích z Dolňácka, ale i Valašska bylo možné vidět děti v kočárcích až po 92 letou paní Annu Poláškovou. Jízda králů tu bývá součástí Dolňáckých slavností, na nichž mimo jiné probíhá i soutěž ve verbuňku.
V Doloplazích pořádal v loňském roce po sedmadvacáté Jízdu králů folklorní soubor Olešnica.
Hlinecká masopustní obchůzka
Zatím poslední se uskutečnila v sobotu 7. února ve skanzenu Veselý Kopec. Předvedla ji vesnická skupina z Vortové u Hlinska. Hlinecké masky i jejich projevy mají stejnou podobu od 19. století. Můžeme mezi nimi vidět rasa s kobylkou, kominíky, turky, slaměného atd.
ev
