Důvodů je několik: lipský veletrh se zaměřuje především na státy střední a východní Evropy plus Skandinávii, spolupráce mezi jeho organizátory a ČR je dlouhodobá a oboustranně žádaná a svou roli hraje i fakt, že Česká republika byla hlavní zemí veletrhu naposledy v roce 1995.
Výstupem tříleté přípravy (2016–2018) bude národní prezentace na stánku o výměře zhruba sto padesáti čtverečních metrů. V rámci veletrhu (i mimo něj) pak proběhnou desítky literárních akcí, kde vystoupí odhadem třicet až čtyřicet současných českých autorů. Na základě zkušenosti hostujících zemí z minulých let lze očekávat nárůst překladu české literatury do němčiny; překlad samotný dotuje hostující země, vydání zajišťuje hostitel, tedy mezinárodní knižní veletrh v Lipsku.
„Je to velmi dobrá zpráva pro českou literaturu,“ říká náměstkyně ministra kultury Kateřina Kalistová. „Ukazuje se, že o české spisovatele je v zahraničí zájem, že mají co nabídnout. Němčina je navíc pro překlady klíčovým jazykem a lipský knižní veletrh obrovským literárním festivalem, kterým žije celé město.“
Česká republika se každoročně prezentuje národním stánkem na veletrzích v Lipsku, v Boloni, v Londýně a ve Frankfurtu nad Mohanem. Dále pak na řadě menších knižních veletrhů po Evropě. Například v roce 2015 byla ČR hlavní zemí na veletrhu v Bukurešti. Účast České republiky v roli hlavní země na mezinárodním knižním veletrhu v Lipsku je ale jednoznačně největší akcí na podporu propagace české literatury v zahraničí v posledních letech.
Simona Cigánková, tisková mluvčí MK ČR
