Četnické humoresky v Salonu republiky

Četnická „pátračka“ však v Hradci Králové vznikla až roku 1928, zatímco jiné četnické útvary zde sídlily již od roku 1894. V období první republiky prošel četnický sbor – hlavní garant bezpečnosti na celém území státu – značnou organizační a kvalitativní proměnou. Hradecké četnictvo je názorným příkladem tohoto procesu: vedle četnické účtárny, běžných stanic (v Kuklenách, na Novém Hradci Králové či na Hlavním nádraží) zde vznikla četnická silniční kontrolní stanice Hradec Králové – plnící úlohu dnešní dopravní policie, již zmíněná pátrací stanice – řešící vážné kriminální delikty, četnický pohotovostní oddíl – potírající demonstrace a protistátní činnost nebo četnická letecká hlídka – střežící vzdušný prostor východních Čech.

„Výstava má tak dva cíle: pojednat o četnictvu coby primárním bezpečnostním sboru první republiky, o každodennosti četnického života, o tom, co obnášelo být přijat k četnictvu a sloužit jako četník. A za druhé přibližuje osudy četnictva v Hradci Králové a porovnává seriálovou představu a realitu,“ uvádí autor výstavy – historik Jan Hrubecký a dodává.

„Návštěvník se tak může seznámit s životními podmínkami četníků v dioramatech, zjistí, v čem spočíval nadčasový přínos četnictva kriminalistickým vědám nebo spatří zbraně a výstroj četnictva. V případě hradecké části jde o unikátní soubor předmětů, které byly všechny používány hradeckými četníky a byly vystaveny díky pochopení příbuzných těchto mužů zákona.

Fakt, že četnická služba byla velmi nebezpečná, připomíná prezentace padlých četníků ilustrovaná předměty vážících se k projevům úcty padlým projevené nejvyššími představiteli Československé republiky.

Abychom dodali výstavě „lidský rozměr“ může návštěvník využít metodu vyprávění formou QR kódů, kdy se díky dobově oděným hercům známým ze seriálových Humoresek, odvíjí příběh četnických postav, ale i hospodyně na četnické stanici či manželky četníka vytvořený exkluzivně pro tuto výstavu.“  

Staňte se četníkem Lebedou

Pro dospívající i dospělé návštěvníky je připraven „četnický simulátor“, který na bázi modifikace počítačové hry Arma 3 prostřednictvím 3D simulace seznamuje návštěvníka s průběhem běžné četnické obchůzky koncem 30. let v československém pohraničí a se všemi náležitostmi služebního postupu četnictva. Tento interaktivní prvek vznikl výlučně pro potřeby naší výstavy.

Jako strážmistr Lebeda z četnické stanice Dolní Lichtenwald (Dolní Světlá) v roce 1937 se hráč ocitne na patrole po svěřeném úseku staničního obvodu. Velmi záhy k němu přiběhne mladý hoch z osady Juliovka a celý uřícený oznamuje strážmistrovi rvačku v místním hostinci. Hráč se tedy vydává oznámení prověřit, zjišťuje, že ke rvačce opravdu došlo a že byla motivována nacionální nesnášenlivostí. Také pojímá podezření, že útočník se dopustil trestného činu, a proto jej následně zatkne a odvádí na stanici. 

„Příběh i kulisy mise, až na drobnosti a limitace hry samotné, byly vytvořeny podle dobových reálií a odehrávají se tak, jak by se před 85 lety mohly skutečně stát. Ostatně i postavy jsou pojmenovány podle skutečných četníků, kteří na stanici sloužil,“ upřesňuje Jan Hrubecký.

Hra samotná je vojenský simulátor ArmA 3 od českého vývojářského studia Bohemia Interactive a.s. sídlícího v Mníšku pod Brdy. “Bohemka”, jak studiu herní komunita ráda říká, stojí za celou sérií vojenských simulátorů ArmA, počínající původní Operací Flashpoint z roku 2001. ArmA 3 pak byla vydána v roce 2013. Tyto vojenské simulátory poskytují hráči skutečně jedinečné možnosti na celém herním trhu – velký plně otevřený herní svět, pokročilé simulace chování postav, zbraní, vozidel a letadel, ale i komplexní editor scénářů, ve kterém jsou herní možnosti limitovány pouze hráčovou představivostí. Na enginech těchto her také studio vyvíjí profesionální simulátory určené pro ozbrojené síly. Řada zemí pak tyto simulátory, včetně České republiky, v určité míře používá k výcviku svých velitelů. 

Již od časů původních “Flashpointů” hráči zdatně tyto hry modifikují. Vytvářejí nové modely, textury, prostředí, funkce a scénáře, a to jak z historie, současnosti, budoucnosti, ale také podle knížek, filmů či jiných her. Vývojáři tento trend zachytili a své hry od počátku koncipují tak, aby si je hráči mohli co nejsnadněji přizpůsobit – od války Britů se Zulu, přes 2. světovou válku po Afghánistán nebo i fiktivní universa Warhammeru, Hvězdných válek či Falloutu. Několik takových modifikací jsme použili i pro naši ukázkovou misi.

Petr Tlach vytvořil pro všechny tituly z herní série ArmA modifikaci ČSA 38-45. Ta přidává do hry uniformy, zbraně a vozidla Československé předválečné armády a Wehrmachtu. Mapu Mařenice, která je takřka úplně shodná s reálným okolím severočeské obce Mařenice, k této modifikaci vytvořil Ondřej Branžovský. Na této mapě je též přesně podle dochovaných map a terénních pozůstatků vybudována linie našeho předválečného lehkého opevnění. Matěj Doležal pak jako sub-modifikaci pro ČSA 38-45, vytvořil variantu, která přidává do hry stejnokroje Československého četnictva a spolu s Vladimírem Chvojkou připravili misi, kterou si ve výstavě může každý zahrát, a stát se tak alespoň na čtvrt hodiny četníkem.

Výstava potrvá do 26. března 2023

Četnická obchůzka Salonem republiky

Pořadatelé zvou na komentovanou procházku Salonem republiky po stopách prvorepublikových četníků, která se uskuteční 15. ledna 2023 od 14 hodin.

Pojďte zjistit, která z míst v centu Hradce Králové mají co do činění s československými četníky známými ze seriálu České televize Četnické humoresky. Vydejte se s autory výstavy Četnické humoresky v Salonu republiky Janem Hrubeckým a Milošem Bernartem na speciální obchůzku po četnických stopách.

Dozvíte se, kde měl svou četnickou stanici nikoliv Karel, nýbrž Josef Arazim, kde v centru Hradce Králové došlo k potlačení protistátní demonstrace, nebo na které z hradeckých ulic se dochovala pomůcka k vyšetřování prvorepublikových dopravních nehod.

Sraz účastníků je po zakoupení vstupného před budovou Muzea východních Čech.

Časová náročnost je max. 2 hodiny.

Vstupné je 90 Kč.