Soubor čtrnácti historických radnic zahrnuje radniční stavby z širokého časového rozmezí od středověku až po počátek 20. století. Radničním stavbám věnovali měšťané mimořádnou pozornost, což se projevovalo na jejich dominantním umístění v sídelní struktuře města a na jejich reprezentativní podobě. Jsou jedním z hlavních symbolů dlouhé a bohaté historie a politického, hospodářského a kulturně-společenského významu našich měst, neboť upamatovávají na nabytá městská práva, udělená privilegia, na váženost, moc, obchodní talent, slávu a výtvarný vkus někdejších měšťanů, městských rad a samospráv. Soubor je mimořádně významným dokladem stavební typologie vývoje radničních budov v České republice, který obsahuje nejvýznamnější reprezentanty slohových období a úrovně městské kultury.
„Každá z dnes nově prohlášených národních kulturních památek je výjimečná svojí hodnotou, ať již mimořádnou architektonickou, uměleckohistorickou, urbanistickou či krajinotvornou. Historické radniční budovy našich měst jsou zcela specifickou a jedinečnou součástí kulturního dědictví České republiky. Tyto významné městské stavby představují mimořádně cennou pokladnici historických architektonických stylů a přehlídku kvalitních tradičních uměleckých řemesel. Je dobře, že pokračujeme v zavedené praxi, která nám umožňuje rozšířit či obohatit spektrum našeho kulturního dědictví, ale i naše poznání o minulosti jako takové. Dnešní soubor národních kulturních památek je dalším významným dílem do mozaiky našeho historického vědění i souvislostí,“ řekl ministr kultury Martin Baxa.
Pro zařazení Pomníku krále Jiřího z Poděbrad v Poděbradech a Hradu a zámku Poběžovice mezi národní kulturní památky svědčí nejen jejich mimořádná hodnota architektonická, urbanistická a uměleckořemeslná, ale i jejich symbolický význam v rámci dějin Evropy. Hrad a zámek Poběžovice je spojený s rodem Coudenhove-Kalergi, zejména s všestrannou osobností Richarda Mikuláše hraběte Coudenhove-Kalergi, jenž byl zakladatelem panevropského hnutí, ideového předchůdce Evropské unie. V tom je v mnohém blízký osobnosti kališnického krále Jiřího z Poděbrad. Obě osobnosti spojuje v mnohém svou dobu předbíhající myšlenka mírové organizace jednotné Evropy.
Vybraný soubor dvou nových movitých národních kulturních památek obsahuje Primátorskou tramvaj z roku 1900 a Křižíkovu tramvaj z roku 1899. Pro tento soubor je určující mimořádná hodnota technická, uměleckohistorická a uměleckořemeslná. Jedná se o dva nejcennější historické tramvajové vozy v České republice, s mimořádným významem pro dějiny techniky a průmyslu v českých zemích.
Nově prohlášenými národními kulturními památkami jsou:
- v hlavním městě Praze Malostranská radnice v Praze,
- ve Středočeském kraji Pomník krále Jiřího z Poděbrad v Poděbradech,
- v Jihočeském kraji Stará radnice královského města Prachatice,
- v Plzeňském kraji
– Radnice královského města Plzeň,
– Hrad a zámek Poběžovice,
- v Ústeckém kraji
– Radnice královského města Kadaň,
– Radnice královského města Litoměřice,
- v Libereckém kraji
– Nová radnice města Jablonec nad Nisou,
– Radnice města Liberec,
- v Královéhradeckém kraji Radnice města Hostinné,
- v Kraji Vysočina Radnice královského města Havlíčkův Brod,
- v Jihomoravském kraji
– Stará radnice královského města Brno,
– Radnice komorního města Kyjov,
– Radnice královského města Znojmo,
- v Olomouckém kraji Nová radnice města Prostějov,
- v Moravskoslezském kraji Nová radnice města Ostrava.
Za národní kulturní památky se prohlašují tyto movité kulturní památky:
- v hlavním městě Praze Primátorská tramvaj z roku 1900,
- v Plzeňském kraji Křižíkova tramvaj z roku 1899.
Národní kulturní památky tvoří nejvýznamnější a nejautentičtěji dochovanou část kulturního bohatství České republiky. Návrh na vyhlášení připravuje Ministerstvo kultury ve spolupráci s Národním památkovým ústavem. Návrhy na NKP musí na rozdíl od kulturních památek, které vyhlašuje samo Ministerstvo kultury, projednat vláda.
