Česká cesta – historie a současnost Matice slezské Bystřice nad Olší

Neocenitelným zdrojem, z něhož autor čerpal, byla znovunalezená Kronika české státní školy měšťanské u jednoho bystřického občana. Její objevení bylo náhodné, vědělo se jen tom, že existuje. Chyběl dobový dokument, a nalezená Kronika tak v mnohém přispěla k vyvrácení neobjektivního popisu událostí z plebiscitního období a napomohla objasnit některé sporné otázky tradované bez konfrontace s dohledatelnými zdrojovými archiváliemi. Zdrojů bylo samozřejmě více. Studiem archivních materiálů v Zemském archivu v Opavě, ve Státních okresních archivech ve Frýdku-Místku a Karviné, v Archivu bezpečnostních složek v Praze, a v neposlední řadě nalezených dokumentů uložených v r. 1926 v základech  České obecné a měšťanské školy, se podařilo vytvořit ucelený obraz vzniku a činnosti Matice slezské v Bystřici.
Kniha je členěna do několika na sebe navazujících částí, od historického úvodu a chronologie od vzniku Matice slezské do dnešních dnů, přes kapitolu vzniku Místního odboru Slezské matice osvěty lidové v Bystřici na Těšínsku a její činnosti v letech 1922 – 1938.
Matice slezská neúnavně pracovala, stavěla školy, stavěla malotřídky v odlehlých osadách a na horách. Po tragických letech 1938 – 1939 však byla zrušena bez náhrady a její majetek byl zabaven. Krátké, necelé čtyřleté oživení nastalo po skončení 2. světové války v letech 1945 – 1948. S nástupem komunistické diktatury byla Matice slezská opět zakázána a následovalo třetí obnovení její činnosti v roce 1968, které také nemělo dlouhého trvání. V roce 1971 byl Místní odbor Matice slezské rozpuštěn. Její, doufejme definitivní vzkříšení, přinesla až sametová revoluce v roce 1989, a v Bystřici pak rok 2013.

Je obdivuhodné, že Matice slezská přes všechna úskalí existuje do dnešních dnů a nejen to, že se hlásí k odkazu svých zakladatelů. V knize je poprvé zveřejněná mapka Těšínského Slezska, kde čtenář najde Místní odbory po jednotlivých obcích a městech, galerii osobností, a v přílohové části řadu dobových dokumentů.

Před pracovitostí, obětavostí, odhodláním, kolegialitou spojenou se sociálním cítěním, ale i profesionalitou dobrovolných členů Matice, a to nejen v Bystřici, je třeba hluboce smeknout.  Vycházejíce ze současných reálií jen stěží nacházíme zdroj, odkud se v povětšinou chudých a zdánlivě národnostně nevyhraněných Bystřičanech, brala víra ve smysluplnost matičního dění, v úspěšné završení v daném čase a prostoru téměř nenaplnitelných ideálů.

Kniha byla vydána za finanční podpory Moravskoslezského kraje, má 160 stran a text je doplněn řadou dosud nezveřejněných fotografií z již citované školní kroniky a nalezené plechové schránky v základech české školy v letošním roce.

Teodor Hybler