Galerie moderního umění v Hradci Králové vloni zakoupila do svých sbírek 214 uměleckých děl za částku převyšující 4,5 milionu korun. Díky akvizicím se podařilo získat exkluzivní celky, rozšířit nově budovanou sbírku pohyblivého obrazu o kvalitní průřez od 70. let do současnosti i pořídit díla významných autorů, kteří nebyli ve sbírkách GMU dosud zastoupeni.
Velkorysý nákup děl umožnila především třímilionová dotace Ministerstva kultury a příspěvek zřizovatele, kterým je Královéhradecký kraj, ve výši 1,5 milionu korun. Od výměny vedení v roce 2019 galerie nakoupila díla současného českého umění v souhrnné hodnotě 8,5 milionu korun.
Výběr děl probíhal v souladu s Dlouhodobou koncepcí sbírkotvorné činnosti vytvořenou novým vedením galerie v roce 2019. Koncepce definuje čtyři oblasti, na něž se v šestiletém období zaměří hlavní sbírkotvorná činnost galerie – české výtvarné umění od roku 1989 do současnosti, regionální tvorba od roku 1989 do současnosti a dvě nově ustanovené sbírky – Sbírka pohyblivého obrazu a Sbírka střední a východní Evropy (Collection of Central and Eastern Europe), mapující umění po roce 2000.
Do sbírky českého výtvarného umění galerie získala unikátní práci z devadesátých let, fotokoláž s názvem Fotoamputace/Fotoimplantace (1993–1994) Veroniky Šrek Bromové pracující s reklamními billboardy. Dílem chtěla upozornit na skryté společenské funkce reklamy, která vedle propagace konkrétních výrobků také vytváří naši představu o tom, co je to krása nebo jak vypadá štěstí. Významná práce Jana Šerýcha Black Sabbath / ABBA (2002) pak obohatila sbírku o práci s textem, která je četná nejen v loňských přírůstcích.
Region zastupují umělci jako Radoslav Pavlíček, jeden z nejvýznamnějších umělců královéhradeckého regionu v období generace 70. let minulého století. Pavlíčkovo dílo Text/kontext (2012) sestává z bývalého reklamního nápisu proměněného v objekt, kde již písmena netvoří čitelná slova. Obsahem díla se stává nesrozumitelnost, pomíjivost a změna kontextu. Petra Malinová, absolventka ateliéru Jiřího Sopka na Akademii výtvarných umění v Praze, experimentuje s přírodními materiály, sbírá traviny, bylinky i kvítka, které strukturovaně vrství do svých obrazů, jež doplňuje barevnými pigmenty. Její dílo V kopřivách /Niternost růstu/ (2020) tak účelně rozšíří sbírku krajinomalby o další regionální umělkyni, která tvoří nedaleko Hradce Králové.
Sbírka střední a východní Evropy se rozrostla dílo Dalibora Bači CZ_SK_HU_D_PL (2014) ve tvaru československé vlajky z roku 1918–1938. Instalace poukazuje na dějinný fakt, bolestivou společnou minulost obou států a jejich rozdělení, kdy československá vlajka i se společnou historií zůstala České republice. Klíčovou prací pro nově vzniklou sbírku je Moskevský deník (1989) ze série sponkových koláží od Anny Daučíkové. Autorka konfrontuje své fotografie či dokumenty osobního charakteru s časopiseckými články, náčrtky, reklamami nebo reprodukcemi uměleckých děl. Prohlížení nesourodých dvojic přináší stále nové významy a podává autobiografickou zprávu o jednom lidském osudu.
Sbírku pohyblivého obrazu aktuálně čítající dvacet dva inventárních čísel doplnily například filmové experimenty Psychodrama (1970) a Rokle (1979) od Miloše Šejna a klipová videa z roku 2019 Moréna Rex a Skuzomeetzach od Marie Lukáčové, jedné z nejmladších autorek.
Činorodé akvizice umožnily realizaci nové stálé expozice Posledních padesát let vytvořenou jedním z předních teoretiků současného českého umění Tomášem Pospyszilem. Nově získané prostorové objekty Jitky Svobodové pak doplňují stálou expozici Minulé století – dvacet osobností.
Galerie moderního umění v Hradci Králové je příspěvkovou organizací Královéhradeckého kraje. Sídlí v historickém centru města v pozdně secesní budově. Od roku 2008 má galerie ve své správě další dva soubory uměleckých děl – sbírku Galerie Vladimíra Preclíka a Křížovou cestu – cyklus sochařských děl přístupný ve volné přírodě nedaleko Kuksu.
