Krojovanky podpořily chystanou výstavu o dobové módě
BOHUMÍN: Slezské zemské muzeum připravuje novou výstavu a vyhlásilo sbírku dobových oděvů. Tvůrčí ženy z…
Původně literárně dramatický klub začal svými aktivitami postupně zasahovat do nejrůznějších oblastí – členové organizovali literární večery, besedy se zajímavými osobnostmi, přednášky, multižánrové akce a festivaly, autorská tvorba, filmové přehlídky… „Kavárenský“ prostor už nemohl dostačovat. Díky pochopení města získala v roce 2004 Maryška do pronájmu prostory přímo v centru na náměstí T. G. Masaryka v Bohumíně. A tak vznikl Salon Maryška.
Nový prostor umožnil Salonu Maryška od roku 2005 naplno rozjet různorodou činnost. Při svém otevření nabídl výtvarná díla, sochy, fotografie a publikace, které vznikly v průběhu pětileté činnosti „Maryškovců“. Lidé mohli zavzpomínat na jednotlivé ročníky multižánrového festivalu a dřevořezbářského plenéru Léto-kruhy nebo na dva ročníky Maryškova salonu.
Postupně kulturní aktivity Maryšky přesáhly vlastní region a překročily česko-polskou hranici. V roce 2006 Maryška podepsala smlouvu o přeshraniční spolupráci s Obecním kulturním střediskem v polských Zebrzydowicích.
V činnostech Maryšky si to své najdou lidé všech generací, různých zájmů i rozdílného smýšlení. Své místo zde mají mladí v klubu U létající ryby, stejně tak jako začínající i pokročilí literáti. Salon Maryška poskytuje svůj prostor pro vystavení tvorby výtvarníků i fotografů. V tvůrčích dílnách se scházejí děti i dospělí, aby uplatnili své originální nápady, nebo se prostě jen setkávali a vyměňovali si své zkušenosti.
V roce 2011 rozšířila Maryška své aktivity a vznikl vlastivědně-etnografický klub, který se věnuje městskému kroji, tradicím a životu obyvatel města v proměnách času. Založení klubu je vyústěním dlouhodobé snahy popularizovat tradice vycházející z historie Bohumínska. Prvním hmatatelným impulsem byly zatím ještě neúplné repliky kroje, které ušila skupinka nadšených žen ze Starého Bohumína. Krojovanky, jak si tyto ženy říkají, pátraly v historických tiscích a archivech, aby ušité kroje – nejen ženské, ale také mužské a dětské – odpovídaly době vzniku (převážně polovina 19. století). Další kroky na sebe nenechaly dlouho čekat. Členky klubu vytvořily přesné repliky Bohumínského městského kroje (území původního Starého Bohumína) nabídly je k trvalému umístění městském muzeu. Souběžně sbírají originální staré textilie (výšivky, krajky, dečky…). Ošetřují je, popisují a ukládají do depozitu.
Krojovanky se svými nádhernými městskými kroji se také staly nedílnou součástí a „ozdobou“ různých městských a církevních oslav a událostí. Nechyběly u vítání historické vlakové soupravy u příležitosti 170. výročí Severní dráhy císaře Ferdinanda a 170. výročí příjezdu prvního vlaku do dnešního Nového Bohumína v minulém roce. Krojovanky z Maryšky se ale nezaměřují jen na vše související kroji a textiliemi. Využívají spolupráce s polskými partnery a připravují kulinářské projekty, týkající se zejména slezské kuchyně v souvislosti s tradicemi Vánoc, Velikonoc a dalších svátečních rodinných událostí.
Možná vás napadne otázka, proč se spolek jmenuje zrovna Maryška. Ne, nemá to nic společného s Petrem Bezručem. Tenkrát, při prvním veřejném čtení se hlavní hrdina povídky jmenoval… Maryška.
