Adventní zamyšlení

Nedávno jsem se v takové spirále nevyžádané sousedské „pozornosti“ sama ocitla. A začalo to nevinně – soused mi přestal odpovídat na pozdrav. Když jsem se v obavách zmínila jeho ženě, namítla, že přece o nic nejde, že si toho nemám všímat, že svět je i bez toho už dost naruby.“  

Ta odpověď mě přiměla k zamyšlení.   

Co jiného  je „svět na ruby“ než vychýlení. Chaos. A co způsobuje chaos? Porušení harmonie, řádu. A není na každém z nás přijmout aspoň díl odpovědnosti za to, aby se náš svět v chaosu neocitl? Nepodílí se na vychýlení z harmonie mj. naše lhostejnost, neochota naslouchat, nechuť ke spolupráci, nevůle přijmout zodpovědnost a namísto toho jen snaha dožadovat se „svých“ práv? 

Proč se Židé dodnes zdraví starozákonním pozdravem„shalom“? Navzájem si tak přejí mír a pokoj. Mír a pokoj. U tohoto zdánlivě prostého pozdravu začíná každodenní úsilí o rovnováhu v rodině, v nejbližším okolí, v sousedské komunitě…

Slušnost není slabost. Naopak. Adventní čas je příležitostí si to připomenout.