Český PEN klub zahájil připomínku 100. výročí svého vzniku udílením Ceny Karla Čapka pro rok 2025 pod záštitou primátora hlavního města Prahy Bohuslava Svobody. Cena se uděluje za významný literární počin s přihlédnutím k tomu, zda v souladu s usilováním Karla Čapka laureát i jeho dílo nějak výrazně a srozumitelně přispěli k tomu, aby se ve společnosti prosadily demokratické a humanistické hodnoty nebo aby byly ubráněny. Letošním laureátem se 13. února 2025 stal Tomáš Halík, teolog, filosof, religionista, sociolog, psycholog a spisovatel, za filosofické dílo zabývající se humanismem a za dílo publicistické založené na společenské potřebě dialogu.
K 100. výročí založení Československého (Českého) centra Mezinárodního PEN klubu se uskuteční konference 17. dubna 2025 v Ústavu pro českou literaturu, která by měla nejen hodnotit význam a funkci PEN klubu v minulosti, ale také vést k úvaze o jeho současném postavení v kulturních a politických poměrech naší doby, nebo i v budoucnosti.
Konferenci zahájí Ondřej Vaculík, předseda Českého PEN klubu, zdravici pronese senátorka Miroslava Němcová, akci moderuje historik a archivář PNP Petr Kotyk. Za spolupráci děkujeme Ústavu pro českou literaturu AV ČR.
Přednášející
Jiří Přibáň: Zamyšlení nad žánrem eseje a jeho společenskou funkcí
Václav Jamek: Proměny společenské situace a současné role literatury v ní
Kristina Váňová: O Josefu Čapkovi
Vladimír Just: Kritika jako tklivá popelka českého národa?
Petr Kotyk: Československý a Český PEN klub v Literárním archivu PNP
Vladimír Karfík: PEN klub dříve a dnes
Alena Wagnerová: Vinzenz Schwarz, Milena Jesenská a František Kocourek
Eugenie Trützschler: Praha, plodná půda pro založení Exil PEN klubu
Jaroslav Rudiš: PEN klub: Berlín – Praha, Praha – Berlín
Petr Fischer: PEN jako autofikce
Z historie PEN klubu:
Československý PEN klub byl díky Karlu Čapkovi a dalším spisovatelům ustaven 15. února 1925 jako jedno z prvních zahraničních center Mezinárodního PEN klubu, založeného v Anglii roku 1922. Stalo se tak v salónku kavárny Louvre na Národní třídě v Praze.
Karel Čapek se stal prvním předsedou vzniklého klubu a zůstal jím po sedm let. Z jiných významných spisovatelů stáli v čele předválečného PEN klubu například A. M. Tilschová a František Langer (v době nacistické okupace předsedal Exilovému čs. PEN klubu v Londýně; jednatelem byl Viktor Fischl).
Smyslem PEN klubu bylo a je – kromě klubové činnosti – dbát o dodržování svobody slova a tisku. Důležitost tohoto úkolu se ukázala především v roce 1938, kdy se v Praze poprvé konal Světový kongres na podporu československé demokracie ohrožené nacismem.
V době vlády totalitních režimů byla činnost Českého centra PEN klubu omezena na minimum, s výjimkou doby kolem událostí Pražského jara, kdy byl do jeho čela zvolen Adolf Hoffmeister. V 70. a 80. letech minulého století se Československý PEN klub stal tzv. spícím centrem. Až v létě roku 1989 se skupině spisovatelů, většinou členů umlčeného PEN klubu, podařilo činnost organizace oživit. Na první schůzi byl vznesen oficiální protest proti věznění spisovatelů a novinářů v tehdejší ČSSR i v dalších zemích sovětského bloku. Po mnoha letech byli přijati noví členové, předsedou byl zvolen spisovatel Jiří Mucha (+ 1991). V roce 1990 se osamostatnil Slovenský PEN klub.
V roce 1994 České centrum PEN klubu organizovalo v Praze 61. světový kongres Mezinárodního PEN klubu na téma Spisovatelé a tolerance, který se stal kulturní událostí roku. Hosty kongresu byli Niels Barfoed, Günther Grass, Ronald Harwood, Arthur Miller, Taslima Nasrimová, Tom Stoppard a mnozí další. V letech 1990 – 1993 předsedal PEN klubu Ivan Klíma, do roku 2006 Jiří Stránský, poté Jiří Dědeček. Od února 2023 zastává funkci předsedy Ondřej Vaculík. Čestným předsedou Českého PEN klubu byl i president Václav Havel.
Český PEN sdružuje přední spisovatele, básníky, literární badatele, kritiky, překladatele a nakladatele. Nyní má 205 členů, z nichž 19 trvale žije v zahraničí.
