Při koncertu ve čtvrtek 6. března s názvem Zrcadlo v zrcadle návštěvníci uslyší díla Arnolda Schönberga a Maurice Ravela. Lákadlem tohoto koncertu je vystoupení souboru Zemlinsky Quartet a také choreografie o kterou si řekla první Schönbergova skladba. Druhý z koncertů nabídne ve čtvrtek 20. března pod titulem Přes Atlantik propojení americké a české literární a hudební tradice. Kromě Dvořákovy „Novosvětské“ zazní mezi ostatními díly také koncert Pražské zdi z pera Lukáše Hurníka na slova stejnojmenné básně Henryho Wadswortha Longfellowa.
Ve čtvrtek 6. března jsou všichni příznivci klasického repertoáru zváni na šestý z celkem osmi hudebních večerů Bílé koncertní řady, velkého symfonického cyklu Filharmonie Hradec Králové. Hudební zážitek z první, přibližně devítiminutové skladby bude, poměrně netradičně v rámci této koncertní řady, obohacen také o pohybovou složku. Součástí úvodní skladby Hudba k filmové scéně od Arnolda Schönberga bude totiž sugestivní choreografie Adama Halaše, vedoucího katedry nonverbálního divadla HAMU. V souladu s titulem skladby budou v choreografii využity prvky pantomimy, němého filmu a grotesky. Hlavní interpretkou choreografie bude talentovaná představitelka současné pantomimy Kateřina Vernerová. Další významný host, či spíše hostující soubor se publiku představí hned ve druhé skladbě večera, Koncertu pro smyčcové kvarteto, rovněž z pera Arnolda Schönberga. Společně s orchestrem Filharmonie Hradec Králové na pódiu vystoupí mezinárodně známý a světově úspěšný Zemlinsky Quartet. Ne zcela zamýšleným, ale jistě zajímavým pojítkem mezi hostujícím souborem a provedeným dílem je fakt, že Zemlinsky Quartet nese jméno rakouského skladatele, dirigenta a pedagoga Alexandera Zemlinského, který byl učitelem a přítelem Arnolda Schönberga. Se Zemlinského sestrou Mathildou se Schönberg také oženil. Při premiéře díla 26. září 1934 v Praze byl prvním houslistou kvarteta Rudolf Kolisch, skladatelův švagr.
Po dvojici Schönbergových skladeb v první polovině koncertu bude ve druhé polovině následovat dvojice skladeb od jeho známějšího současníka, francouzského skladatele Maurice Ravela. Mnozí Hradečané, mají jistě v paměti jeho známé Bolero, zahrané královéhradeckými filharmoniky v závěru Open Air koncertu na náplavce koncem srpna 2023, tentokrát jsou však na programu jiné skladby. Nejprve zazní původně klavírní suita Náhrobek Couperinův, kterou sám autor později přetvořil do orchestrální podoby, v níž ji také uslyší návštěvníci v sále královéhradecké Filharmonie. Čtyřvětá skladba symbolizuje skladatelův stesk po přátelích, kteří padli v první světové válce, její název potom odkazuje na Françoise Couperina, jež byl dvorním cembalistou Ludvíka XIV. Koncert uzavře jedno z nejlepších Ravelových děl, Dafnis a Chloe, suita pro orchestr č. 2. Skladatel dílo označil jako choreografickou symfonii a vychází z předlohy starověkého milostného příběhu dvou mladých lidí. Dirigentem večera bude Kaspar Zehnder, který ve Filharmonii Hradec Králové zároveň působí na postu jejího šéfdirigenta.
Koncert, který královéhradecká Filharmonie chystá na čtvrtek 20. března pod titulem Přes Atlantik je součástí Žluté koncertní řady, tedy malého symfonického cyklu a jde o čtvrtý koncert z pěti. Jak je z názvu patrné, na programu večera budou skladby vycházející z české a americké kulturní tradice. Pomyslnou červenou nití koncertu se stalo dílo amerického básníka Henryho Wadswortha Longfellowa. Jeho zřejmě nejznámější básní je Píseň o Hiawathovi, která dala název hned první skladbě večera od amerického skladatele Samuela Coleridge-Taylora a ze které zazní předehra op. 30 č. 3. Následuje skladba Knoxville: Summer of 1915 od dalšího Američana Samuela Barbera. Z pera Henryho Wadswortha Longfellowa pochází také první americká báseň o Praze, nazvaná v originále The Beleaguered City, česky Obleželé město. Na text této básně napsal současný český skladatel Lukáš Hurník skladbu The Walls of Prague (Pražské zdi), concerto grosso pro soprán a komorní orchestr. Skladba vznikla na objednávku Pražského komorního orchestru a byla uvedena v Rudolfinu. Nyní si ji v posílené orchestraci budou moci vyslechnout také posluchači v sále královéhradecké Filharmonie.
Završením koncertu bude Symfonie č. 9 e moll „Z Nového světa“ od Antonína Dvořáka, jedna z nejkrásnějších symfonií světové hudební literatury. Také zde, v obou středních větách, se skladatel nechává inspirovat Longfellowovou Písní o Hiawathovi, kterou znal již z domova. Dále je v „Novosvětské“ patrná inspirace novým estetickým i politickým prostředím tehdejší Ameriky, afroamerickými spirituály a rytmy. To vše Dvořák mistrovsky propojil s prvky české hudební tradice. Vzniklo tak hudební dílo plné emocí, vznešenosti i melancholie, které se okamžitě po své premiéře v newyorské Carnegie Hall stalo celosvětovou senzací.
Sólistkou večera bude Olivia Doutney-Joël, která přijala pozvání k provedení sopránových partů v díle Samuela Barbera a Lukáše Hurníka. Jako dirigent se královéhradeckému publiku poprvé představí Jiří Habart, který, ač patří k nejmladší generaci českých dirigentů, se již může pochlubit úspěchy na tuzemské i mezinárodní scéně.
V souvislosti s uvedením koncertu Pražské zdi stojí za zmínku také zcela nové dílo Lukáše Hurníka, které vytvořil exkluzivně na objednávku Filharmonie Hradec Králové a které hradečtí symfonici uvedou ve slavnostní premiéře na podzim tohoto roku, konkrétně při koncertu ke státnímu svátku 28. října. Jak napovídá podtitul skladby Symfonická kronika k 800. výročí města, jde o dílo vytvořené speciálně při příležitosti oslav 800. výročí od první písemné zmínky o Hradci Králové.
