V adventním čase ale nebývaly žádné veselé a taneční zábavy, stejně jako v postní době před Velikonocemi. Poslední taneční zábava bývala Kateřinská zábava. V sobotu před touto zábavou měli setkání padesátníci (spolužáci, kteří se dožili 50 let) a v neděli odpoledne vždycky zaujali čestné místo před muzikou na Kateřinské zábavě. Po Kateřině začalo adventní období. Ráno v kostele byla každý den rorátní mše svatá, kdy se na začátku zpívalo Ejhle, Hospodin přijde.
Rorátní mše vznikly v době Karla IV. a ještě v padesátých letech byly každé ráno v kostele při mši svaté zpívány latinsky. V současné době jsou rorátní mše zpívány česky, některý den ráno a některý den i večer. Na začátku během písně Ejhle, Hospodin přijde je v kostele tma a žáci základní školy jdou průvodem od hlavního vchodu do kostela k oltáři se zapálenými svícemi. Každý den jde průvodem jedna nebo dvě třídy, v sobotu každý, kdo přijde. V sobotu je také celá mše sloužena při svitu svíček. V neděli je svátek, a proto se průvody nekonají. Poslední mše s průvodem je na Štědrý den.
Rorátní mše měly vliv na duchovní život obyvatel na jižní Moravě. Pravidelné pobožnosti byly hojně navštěvovány i ve všedních dnech a lidé se tak připravovali k poctě oslavy narození Ježíše Krista. V chudších rodinách ale býval Štědrý den dnem celodenního půstu a navečer zakončen čočkovou nebo fazolovou polévkou. Teprve po slavnostní vánoční mši byla podávána drůbež, někdy zvěřina, v běžných rodinách pak většinou doma chovaní králíci. Ve všech rodinách dominovalo vánoční cukroví, v Dolních Bojanovicích pak tak zvaná korýtka.
V kostele svatého Václava se vždy na Štědrý večer hrávala a stále ještě hrává známá Rybova mše Hej, mistře, vstaň bystře. Další slavnostní mše se hrávaly na Boží narození 25.12., na svátek sv.Štěpána, na svátek svaté rodiny a na Nový rok. Na ukončení doby vánoční se pak pravidelně hrávala latinská mše Missa pastorali od F. X. Brixiho. Všechny tyto mše hrál Svatováclavský sbor a orchestr. V současné době už orchestr hraje jen o půlnoční mši na Štědrý večer, 25.12. na Boží narození a na závěr vánoční doby. V ostatní sváteční dny hraje Schola mládeže a zpívá dětský sbor, nebo mužský sbor Vox vini.
Vánoční svátky byly spojovány převážně s duchovními obřady a také s různými sousedskými zvyky. O druhém svátku vánočním, svátku svatého Štěpána bývala veselá taneční zábava spojená s ochutnávkou vín. Řada hospodářů přinášela svým pomocníkům ve vinohradech za odměnu láhev nejlepšího vína. Víno bylo také poskytováno farnímu úřadu. A nebylo výjimkou, že Bojanovičtí vinaři odesílali své víno – bojanovský ryzlink do Vídně na císařský dvůr. V tento den také svobodní chlapci „chodili po službě“. Před Vánocemi dostali zaplaceno za uplynulý rok za službu a na svátek svatého Štěpána si hledali službu novou. Proto se také říkalo „Na Štěpána néni pána.“ Tento zvyk se v Dolních Bojanovicích dodržuje dodnes. V tento den je sloužena mše svatá za všechny mládence v obci. Po mši jdou do místního kulturního domu a tam probíhá „volba stárků“. Stárci jsou čtyři mládenci, kteří se celý následující rok starají o krojové zábavy, hlavně hody. Mají na starosti veškerou organizaci, přípravu areálu a podobně. Po volbě už stárci přebírají funkci od minulých stárků a organizují odpolední „chození po službě“. Pod jejich vedením celá chasa obchází svobodná děvčata a hledají si službu na další rok. V každém domě jsou pohoštěni a po krátké besedě pokračují dál. Večer se často sejdou na taneční zábavě, která už sice v Dolních Bojanovicích nebývá, ale v okolních obcích se nějaká vždy koná.
Na sklonku prosince se na celé jižní Moravě pořádalo mnoho kulturních akcí. Nejznámější byly právě Štěpánské zábavy.
