K vidění toho bude ale samozřejmě mnohem víc. Do výstavy byla také zařazena část mimořádné sbírky pražského sběratele Ing. Františka Karase (1941 – 2020), kterou se v minulém roce podařilo muzeu získat. Jedná se pravděpodobně o největší sbírku papírových tištěných betlémů v ČR, obsahující přes 700 položek stavěcích betlémů vyřezaných z tištěných archů.
Představeny jsou betlémy stavěcí, skříňkové, kompaktní, mechanické, rozkládací, ale také betlémové archy. Samotná sbírka v sobě zahrnuje artefakty od jesliček z několika významných betlémářských center (Ústí nad Orlicí, Příbram, Králíky, Podkrkonoší), přes hlavní typy tištěných betlémů napříč 20. stoletím, až po ukázky individuální autorské produkce z posledních 30 let.
K vánoční tradici části křesťanského světa patří stavění jesliček jako výraz osobního vztahu člověka k biblickému příběhu Kristova narození. S Vánocemi je kromě jejich náboženského a duchovního rozměru spojena řada vnějších znaků, které měly v různých obdobích různou podobu a důležitost. Kromě obřadních pokrmů a zvykoslovných úkonů k těm nejvýraznějším patřilo stavění betlémů, jež bylo starším zvykem než dnešní symbol Vánoc – ozdobený stromeček, který do Čech pronikl z Německa začátkem 19. století.
Betlémy jsou chápány jako zpravidla prostorové zobrazení narození Ježíše Krista, případně i dalších událostí vztahujících se k jeho životu, často doplněné malebnými doprovodnými scénami. Vytvořené mohou být z různých materiálů a různými technikami. Svoje kořeny mají betlémy v Itálii, kde se rozvíjely na církevní půdě. Inspirací pro jejich vznik byla sama vyobrazení Narození Páně, Madony s dítětem a Klanění. Nejstarší známé sochařské zpracování scény Klanění Tří králů vytvořil v roce 1288 italský sochař a architekt Arnolfo di Cambio pro baziliku Santa Maria Maggiore v Římě. Přímý impuls pro vznik betlémů nejspíš představovaly pozdně gotické jesličkové skříně a jesličkové oltáře s reliéfně provedeným Narozením nebo Klaněním. K dalším zdrojům mohly náležet středověké antifony (biblické verše zpívané nebo recitované střídanými hlasy během liturgie) a vánoční mystéria provozovaná řádovými bratry, jež postupně nabyla podoby chrámových divadelních her.
Vývoj betlémů bývá také spojován se sv. Františkem z Assisi. V roce 1223 uspořádal jáhen František u obce Greccio ve středoitalském regionu Umbrie při půlnoční mši sloužené pod širým nebem živý obraz, kdy k vystlaným jeslím byla přivázána skutečná zvířata – vůl s oslem. Tato událost bývá někdy považována za prapůvod betlémů, ale spíše přispěla k rozvoji vánočních her a snad i tradici živých betlémů.
Avšak betlémy ve smyslu souboru figur, dovolujících scénické uspořádání a případně obměnu figur podle církevního kalendáře, se zrodily až koncem 15. století. Nejprve byly stavěny výhradně v sakrálních interiérech. Teprve v 2. polovině 16. století začaly pronikat do šlechtických kruhů, později i do zámožných měšťanských vrstev.
Do vývoje betlémů citelně zasáhly koncem 18. století osvícenské reformy Josefa II., které podstatně ovlivnily církevní sféru, mimo jiné došlo i na omezení stavění betlémů v kostelech (zákaz platil v letech 1782–1804). Toto opatření výrazně přispělo k rozvoji lidového betlémářství, neboť prostému člověku zmizela působivá podívaná duchovního obsahu, avšak sdělovaná srozumitelnými prostředky. K procesu zlidovění by nepochybně došlo i bez zásahu státu do církevní oblasti, ale probíhal by pozvolněji a po delší časové období. Svou roli však sehrály i důvody ekonomické, neboť řada profesí pracujících pro církev ztratila v souvislosti s josefinskými reformami podstatnou část zakázek a byla nucena hledat další zdroje obživy. Ve stejném období zároveň docházelo k vzestupu bohatších (selských) vrstev na venkově, které postupně přejímaly některé hodnoty vyhrazené do té doby pouze pro vyšší společenské prostředí.
Pro tvůrce lidových betlémů bylo příznačné obohacení základního tématu Narození o rázovité figurky ve stylizovaných dobových oděvech, jež přinášejí Ježíškovi dary, právě tak jako zachycení nejrůznějších zaměstnání, činností a řemesel, které se zvláště v některých oblastech rozvinuly do košatých žánrových scén.
Výstava Betlémy ze sbírek Středočeského muzea v Roztokách u Prahy se koná od 10. listopadu do 25. února 2024. K výstavě byl vydán rozsáhlý katalog, který si můžete zakoupit na pokladně muzea. KUBEČKOVÁ, Ivana. Betlémy ze sbírek Středočeského muzea v Roztokách u Prahy. Roztoky 2022.
Komentované prohlídky výstavy s její autorkou PhDr. Ivanou Kubečkovou:
neděle 3. prosince od 14 hod.
neděle 10. prosince od 10 hod.
neděle 17. prosince od 11 hod.
sobota 30. prosince od 14 hod
