Čáslavské muzeum připomene ve zkratce evropské dědictví tím, co je pro toto dědictví velice podstatné, a to typickými ukázkami antické kultury, několika předměty, které jsou snad známé každému, jako jsou amfory, kahánky na olej, zlomek mozaiky. Mezi nimi je smutným dokladem dávné tragédie kahánek přímo z Pompejí.
Nahlédneme krátce také mimo Evropu – do jiných částí světa, do světa ohromujícím způsobem vyspělých, leč dávno zmizelých civilizací, které také zanechaly své dědictví. Nejcennější z vystavených exponátů je nenápadná keramická ženská plastika modelovaná z volné ruky, kromě hlavičky tlačené v kadlubu, má roubíky v uších, ozdobu v nose a tyčinkový náhrdelník. Figurka pochází z Centrálního Mexika – Mexického Údolí – ze sídliště TLATILCO. Je datovaná do středního předklasického období Mezoameriky (1500 -1200 př. n. l.), jehož produkce je zastoupena v Čechách pouze v Národní galerii a v Národním muzeu – Náprstkově muzeu zcela chybí. Plastika tohoto typu však není zastoupena vůbec. Jde tak v českých sbírkách o unikátní předmět. Figurky se na sídlišti Tlatilco i v okolí vyráběly ve velkém množství, s rozdílnou lokální stylizací obličejů i těl, charakteristické je zejména tvarování dolních končetin. Jde převážně o tzv. tanečnice v různých pozicích s různými doplňky hlavy, paží, pasu a kotníků (ozdoby a chřestidla). Významově bývají spojovány s kultem plodnosti. Méně časté jsou mužské figurky v akrobatických pozicích a figurky fantastické, např. dvojhlavé nebo se zdvojeným obličejem. Oblast byla osídlena různými etnickými skupinami, které vnímáme pod název mayská kultura. Odlišnou kulturní oblast představuje drobná kovová plastika staroegyptského boha Usira/Osirise, jednoho z nejuznávanějších staroegyptských bohů, původně spojovaného výhradně s panovníkem. Oblibu získal hlavně za vlády 4. a 5. dynastie faraónů. Byl bohem plodnosti, úrody a zemřelých, ale i bohem znovuzrození – vítězem nad smrtí, králem podsvětní říše, kde zastupoval krále a nabízel posmrtný život. Je zde zobrazen s tzv. Bílou korunou Horního Egypta doplněnou dvěma pery a beraními rohy, v rukou složených na prsou drží atributy královského úřadu – důtky a žezlo. Jeho zobrazení často připomínají mumifikovanou lidskou postavu. V panteonu egyptských bohů byl velmi oblíbený.
Veškeré předměty pocházejí ze starého fondu muzea a představují na jednom místě kulturní dědictví tří kontinentů.
KDY: 16. září 2023
KDE: Muzeum, Husova 291
Otevřeno: 9-11, 12-17h
vstup ZDARMA
