Jednání předsedala švédská ministryně kultury Parisa Liljestrand. Za Evropskou komisi byli přítomni místopředseda Evropské komise pro Evropský způsob života Margaritis Schinas a Věra Jourová, místopředsedkyně Evropské komise a komisařka pro hodnoty a transparentnost.
Na programu zasedání bylo schválení společného stanoviska k tématu ohrožených a vysídlených umělců a zpráva o pokroku návrhu k Evropskému aktu o svobodě sdělovacích prostředků (EMFA, European Media Freedom Act). V návaznosti na zprávu o pokroku následovala politická debata ministrů k tomuto návrhu nařízení.
„Při představování zprávy o pokroku českého předsednictví jsme loni v listopadu byli v otázce návrhu nařízení k Evropskému aktu o svobodě sdělovacích prostředků na samém začátku. Nyní je třeba ocenit velké úsilí švédského předsednictví. Za nejdůležitější část současného návrhu ve vztahu k posílení mediálního sektoru považuji zaměření se na transparentnost šířených informací a záruky pro média veřejné služby. Návrh jde dobrým směrem také v otázce posilování přeshraniční spolupráce. V rámci trhu EU je třeba aplikovat regulační opatření při využití znalostí každého jednotlivého národního trhu,“ říká ministr Baxa a dodává: „Zároveň považuji za důležité, abychom do diskuze zapojili i samotné mediální aktéry. Oceňuji, že návrh řeší i poskytování digitálních služeb a podporuje formální ukotvení dialogu mezi poskytovateli velkých online platforem, poskytovateli mediálních služeb a zástupci občanské společnosti,” a dodává: “Je však třeba zabývat se také posouzením a porovnáním kompetencí EU na jedné straně a kompetencí členských států na straně druhé. Zejména v těchto oblastech bude nezbytné zajistit, aby plánovaná regulace vhodně zohledňovala národní specifika.”
Zpráva o pokroku k návrhu nařízení k Evropskému aktu o svobodě sdělovacích prostředků
Švédské předsednictví ve zprávě o pokroku navazuje na české. Návrh nařízení se zaměřuje například na snížení rizika neoprávněných veřejných a soukromých zásahů do redakční svobody (záruky proti odposlechům nebo povinnost poskytovatelů služeb zveřejnit informace o své vlastnické struktuře). Rovněž obsahuje záruky proti personálním zásahům do vedení veřejnoprávních médií, včetně postavení generálních ředitelů. Řeší i poskytování digitálních služeb a posiluje rovnováhu mezi tvůrci obsahu a těmi, kteří dávají prostor k jeho zveřejnění.
V současné době stále probíhá projednávání návrhu nařízení v pracovní skupině Rady EU pro audiovizuální média. Zprávou o pokroku chce švédské předsednictví připravit základ pro dokončení jednání a současně dát ministrům příležitost se vyjádřit k návrhu i jeho možným úpravám. Proto byla v rámci Rady EYCS – část kultura a audiovize – hlavním bodem politická rozprava.
Závěry Rady k ohroženým a vysídleným umělcům
Rada schválila i společný postup všech 27 zemí EU v otázce ohrožených a vysídlených umělců. Tvůrčí a kulturní práva jsou v dokumentu zasazena do mezinárodního kontextu (nástroje Rady Evropy, UNESCO a EU) a je zdůrazněna potřeba zachování kreativity a svobody projevu. Dokument je z větší části věnován situaci na Ukrajině a uvádí, že ruská agrese je také útokem na ukrajinskou kulturní identitu a kulturní rozměr má v podpoře Ukrajiny své místo. Členské státy se shodly na pokračování podpory ve formě poskytování bezpečných útočišť, podpoře síťování ohrožených umělců, nabídce uměleckých pobytů a další pomoci při uplatnění umělců.
Dalšími tématy byla podpora ukrajinských kulturních a kreativních odvětví, jmenování Évory Evropským hlavním městem kultury 2027, zlepšení ochrany evropského kulturního dědictví, téma veřejných knihoven a ukrajinských uprchlíků či kandidatura Říma na pořádání Světové výstavy Expo 2030. Španělská delegace informovala o pracovním programu svého nastupujícího předsednictví.
