<p>ČERVENÝ KOSTELEC: Ve městě ležícím nedaleko Náchoda, dnes žije kolem osmi a půl tisíce obyvatel. O bohatou kulturní nabídku se stará zejména Městské kulturní středisko s řadou spolků a Městská knihovna.</p> <p>Střípky z historie</p> <p>Počátky Kostelce spadají do 60. let 14. století, městem se stal v roce 1867, o devět let později byl přejmenován na žádost obce na Červený Kostelec, a to podle barvy půdy v okolí. Počátky průmyslu se datují do roku 1841 a jsou svázány s rozvojem tkaní bavlny, které nahradilo dřívější plátenictví. Po druhé světové válce následoval rozvoj strojírenské výroby.<br />
Bohatou historii města dokládá řada památek. Původně gotický kostel svatého Jakuba Většího vyhořel při požáru města v roce 1591, v 60. letech 17. století byl obnoven a v polovině 18. století prošel barokizací podle návrhu K. I. Dienzenhofera. Hřbitovní kaple sv. Cyrila a Metoděje vznikala v letech 1859 až 1865. Původní zástavbu připomínají roubené přízemní domy z 2. poloviny 18. a 1. poloviny 19. století. Městský úřad sídlí v budově bývalé spořitelny postavené v roce 1929 podle projektu ing. arch. Jindřicha Freiwalda, Základní uměleckou školu najdeme ve významné kubistické vile, Základní škola a divadlo J. K. Tyla byly postaveny v roce 1927.</p> <p>Městské kulturní středisko</p> <p>Jde o příspěvkovou organizaci města, která ke své činnosti využívá objekty v majetku města. Převážná část kulturních aktivit se odehrává v divadle, které nese od roku 1956 jméno Josefa Kajetána Tyla. Hlavní sál má kapacitu 334 sedadel a 40 přístavků, do malého sálu se vejde 100 židlí a 10 stolů. Využíván je i přírodní areál v těsné blízkosti divadla. Další akce se konají v sále Grafoklubu. Během minulého roku uspořádalo MěKS kolem 400 akcí za účasti téměř 15 tisíc zájemců. Šlo o promítání filmů v kamenném i letním kině, výstavy, koncerty, divadelní představení pro školy i veřejnost.<br />
“Filmy jsou promítány v kině Luník manželů Burdychových. Kapacita jeho sálu je 221 míst. Poslední úpravy proběhly v červnu 2012. Byl pořízen digitální projektor na projekci 2D a 3D filmů, zvuková aparatura DOLBY 7.1 s prostorovým zvukem, satelitním připojením a kompletním zařízením pro přehrávání alternativního obsahu. Během roku se realizuje kolem dvou set promítání.<br />
Kino pořádalo festival outdoorových filmů, s přízní publika se setkal i hororový večer. Od června do srpna provozujeme také Letní kino na Rozkoši v České Skalici,“ říká ředitelka Městského kulturního střediska Iva Ceprová<br />
Do činnosti Městského kulturního střediska (dále MěKS) spadá také pořádání kurzů, pořady pro děti nebo pro školy, výlep plakátů a distribuce sborníku Rodným krajem. Nemalou část práce MěKS představují festivaly. Dlouholetou tradici – 48 ročníků, má Dětský filmový festival, Východočeská přehlídka amatérského činoherního divadla je pořádána ve spolupráci se Střediskem amatérské kultury IMPULS a volného sdružení východočeských divadelníků od roku 1998 (příspěvek na zajištění této akce poskytuje Královéhradecký kraj). Loutkářský festival konaný od roku 1997 vždy v listopadu přináší čtyři představení v kině Luník.<br />
Rozsahem i návštěvností je však největší Mezinárodní folklorní festival, který letos vstoupí do 59. ročníku. Loňský ročník se mohl pochlubit návštěvností kolem 6 tisíc lidí (příspěvek na jeho konání poskytl Královéhradecký kraj – 200 tisíc Kč a Ministerstvo kultury 25 tisíc Kč).<br />
MěKS se také stará o Domek Boženy Němcové. Spisovatelka v bývalém domku kupce Augustina Hůlka bydlela od září 1837 do dubna 1938. V roce 1912 jí byla na domě odhalena pamětní deska. V bývalém kupeckém krámě se nachází expozice přibližující stručnou formou dějiny města. Jinak je celá expozice věnována povídce B. Němcové Chudí lidé. Místnosti jsou zařízené dobovým nábytkem, obrázky, předměty včetně potřeb pro předení lnu. V podkroví najdeme světničku spisovatelky, v předsíni výtvarník expozice Stanislav Kulda zobrazil hrdiny výše uvedené povídky. Expozice vloni navštívilo kolem 1200 zájemců. MěKS otevřelo domek zdarma pro místní školy a zapojilo se také do Dnů evropského dědictví.<br />
MěKS si u Informačního centra, které je soukromým subjektem, objednává za finanční úhradu některé ze služeb, které potřebuje ke své činnosti – jde např. o prodej vstupenek na různé akce.</p> <p>Zájmové soubory</p> <p>Jejich zřizovatelem je MěKS. Připravuje podmínky pro jejich činnost – zajišťuje jim místnosti na zkoušky, pořizuje kroje, hudební nástrojem organizuje jim vystoupení a výjezdové akce, vysílá je na různé přehlídky, soutěže, festivaly atd.<br />
Divadelní soubor NA TAHU vznikl v roce 1865, má přes osmdesát členů ve věku od 17 do 90 let a jeho hlavní činností je nastudování nejméně jedné divadelní hry za sezonu.<br />
Městská dechová hudba byla založena v roce 1863 a dnes má 35 členů s věkovým průměrem maximálně 40 let. Kapela získala oficiální titul až v roce 1910.<br />
Loutkářský soubor Radost existuje od roku 1956. Loutkáři uvádí každoročně dvě nové hry, účastní se Loutkářského festivalu v Červeném Kostelci.<br />
Pěvecký sbor Záboj má své počátky v roce 1896. V době jeho největší slávy měl spolek až 120 členů. Od roku 1955 až do počátku 90. let působil pod křídly podniku Tiba.<br />
Dětský folklorní soubor Hadářek tvoří tři skupiny dětí podle věku – od 3 let, 5 – 8 let a 9 a více let. Má kolem 50 členů, kteří se formou her, říkadel, písniček a tanců seznamují s tradičním folklorem regionu. Pravidelně se zúčastňují Mezinárodního folklorního festivalu v Červeném Kostelci.<br />
Podkrkonošská přírodosp(i)ytná společnost působí ve městě od roku 2005 a jeho členem se může stát každý, kdo má rád recesi, humor a legraci. Veřejnosti je známá zejména uspořádáním Prvního aprílového kongresu PPS v dubnu 2005. V současné době jeho členové nabízejí „Nemravné pohádky z restaurační zahrádky aneb Večerníček pr dospělé“. Počet členů je neomezený.<br />
Taneční kroužek Dukát měl 50 členů působil od roku 1998 a v současné době ukončil svoji činnost, Sdružoval zájemce o společenský tanec ve věku 5 – 16 let.</p> <p>Městská knihovna</p> <p>Počátky školní knihovny sahají do konce 40. let 19. století, o další rozšíření četby se postaraly místní spolky – šlo např. o Čtenářskou besedu, kterou v roce 1920 nahradila Veřejná obecní knihovna. Ve svém fondu měla počátkem 20. let minulého století 1838 svazků, z toho 407 naučných. Do konce 2. světové války byla knihovna umístěna ve dvou nevyhovujících místnostech v obecním domě, v roce 1951 získala přízemí objektu Háčko. O osm roků později se přestěhovala do nově upravených místností v přízemí bývalého hostince Centrálka, od roku 1994 slouží knihovně již celý objekt.V roce 1991 se stalo zřizovatelem knihovny město.<br />
V loňském roce bylo na nákup knih z rozpočtu vyčleněno 265 260 Kč, což reprezentuje 1613 knihovních dokumentů. Pro výměnné fondy byla určena částka 5900 Kč. Knihovna má kolem 1350 registrovaných čtenářů, kteří si ročně půjčí 120 tisíc svazků, knihovní fond čítá cca 46 tisíc svazků a čtenáři mohou vybírat z 59 titulů periodik.<br />
Knihovna uspořádala v minulém roce celkem 141 akcí – besed pro žáky mateřských, speciálních a základnách škol, besed klubů Klubáč a Albert-Albi. Činnost je zaměřena na knihy, vzdělávání a rozšiřování informací za účelem zlepšení života ve městě a na celkovou pohodu všech jeho obyvatel.</p> <p>Knihovna a regionální funkce</p> <p>„Naše knihovna metodicky vede čtyři pobočky a pět obecních knihoven. Pomáhá jim při katalogizaci a správě knihovního fondu. Dále při zavádění elektronických výpůjčních systémů a při periodických revizích knihovního fondu a jeho ochraně, pro knihovny připravujeme a zpracováváme výměnný fond, který je podle potřeby převezen do příslušné knihovny. Spolupráce je také v ekonomické oblasti, kde se týká nákupu knih do výměnných fondů a zpracování personální a mzdové agendy pro knihovníky. Spolupráce s těmito knihovnami je s obcemi upravena smluvně,“ vysvětluje ředitelka MěK PhDr. Marcela Fraňková a dodává: „Náchodská knihovna vykonává regionální funkce (dále RF) pro okres Náchod a my využíváme všech nabízených služeb. Jde zejména o využití státních dotací na RF, které jsou alokovány do knihovního fondu pro obecní knihovny, dále jde o poskytování některých knihovnických materiálů a služeb. Využíváme metodiku a odbornou pomoc při zpracování knihovního fondu a rozvíjení elektronických služeb knihoven. Kvalitně jsou připraveny metodické pokyny pro malé knihovny, spojené s návštěvou knihoven regionu. Pro městské knihovny jsou pravidelně připravovány porady vedoucích, kde jsou probírány důležité události, předpisy a zajímavosti v oboru, včetně ekonomických informací a možností vzdělávání knihovníků.“</p> <p>Sborník Rodným krajem</p> <p>Počátky vydávaní sborníku spadají do roku 1972 a u jeho zrodu stál místní vlastivědný kroužek. Čtenáři najdou ve sborníku články o historii, kultuře a tradici, významných osobností i aktuality z Červeného Kostelce a okolí. V roce 1979 Krajský národní výbor v Hradci Králové zastavil jeho vydávání. Po listopadu 1989 se uskutečnilo setkání vedoucího vlastivědného kroužku s představiteli města a bylo rozhodnuto o tom, že se vlastivědný kroužek změní ve vlastivědný spolek a dojde k obnovení vydávání sborníku Rodným krajem. Jeho rozsah se rozšířil na kraj Aloise Jiráska, Boženy Němcové a bratří Čapků.<br />
První dvojčíslo vyšlo v roce 1990. Sborník vychází zásluhou města Červený Kostelec a dalších 22 spoluvydavatelů. Jeho cena je stálá – 30 Kč, je vydáván v nákladu 1500 výtisků, rozsah se zvýšil z původních 32 na současných 59 stránek. Redakci sborníku zajišťuje Městská knihovna, administraci MěKS.</p>
