<p>LIPNÍK NAD BEČVOU: Rok 2013 je v Lipníku rokem střešní zahrady. První skica tužkou, na níž je stavitelem Josefem Zürkem navrženo vybudování terasy nad budovou koňských stájí pochází z roku 1863.</p> <p>Tak před 150 lety vznikl projekt technicky zajímavé a dodnes originální střešní zahrady na pravém hospodářském křídle lipenského zámku.<br />
Staviteli Zürkovi nabídl podnikatel Zwettel z Vratislavi metodu „Holz-Zement“ (dřevocement), která byla nakonec použita. Terasa byla původně jen dlážděná, bez osázení rostlinami. První nákres ornamentálního řešení zahrady pochází asi z roku 1869.<br />
V témže roce je v popisu budov kvůli pojištění zapsán zámek, pravé a levé hospodářské křídlo. U pravého hospodářského křídla je podrobně uvedena zámecká terasa železobetonová s koňskou stájí a kočárovnou, střecha se zahradní plochou. Tehdy byla majitelkou panství Gabriela z Dietrichštejna, provdaná Hatzfeld-Wildenburg.<br />
Střechou však zatékalo tak, že musela být neustále opravována. V roce 1911 se proto rozhodlo o její celkové výměně. To již byla majitelkou panství dcera Gabriely z Dietrichštejna, kněžna Antonie, provdaná za hraběte Roberta z Althannů. Díky prozíravosti majitelů zámku byla vybudována na svou dobu naprosto progresivní trámová konstrukce z železobetonu s izolací dvěma vrstvami střešní lepenky a jednou elastickou jutovou vrstvou. Její únosnost byla dána požadavkem na „navrstvení 60 cm mokré zeminy se štěrkovým podkladem, pro nahodilé sněhové břemeno, jakož i pro zátěž mnoha lidí na zahradě se pohybujících“ (2025 kg/m2). Není bez zajímavosti, že už tehdy byl na tuto zakázku vypsán zcela regulérní konkurs, kterého se zúčastnilo pět firem. Zvítězil návrh technicky i ekonomicky nejpřijatelnější. Tehdejší cena – 22 500 korun. Čas kvalitu práce dávno prověřil – téměř celé jedno století nebylo potřeba investic k udržení funkčnosti této jedinečné stavby.</p> <p>Až do roku 1945 sloužila střešní zahrada jako okrasná, poté byla přeměněna na zahradu užitkovou pro nájemníky, kteří po válce obývali zámek a úspěšně zde zahrádkařili. Ještě v roce 1986 se zde pěstoval pórek, salát, fazole a další zelenina.<br /> Rekonstrukce se záměrem vrátit střešní zahradě její původní vzhled i okrasnou funkci byla zahájena v roce 2005 na základě rozhodnutí zastupitelstva města Lipník nad Bečvou. Celkové náklady na rekonstrukci této vzácné památky se vyšplhaly téměř na pět milionů korun. Střešní zahrada byla slavnostně předána veřejnosti k užívání v září 2006.<br /> Okamžitě se stala nejvyhledávanější památkou ve městě, ročně ji obdivují tisíce návštěvníků. Při Dnech evropského dědictví 2006 střešní zahradou za jediný den prošlo 1252 osob. V roce 2012 se střešní zahrada v Lipníku nad Bečvou umístila na pátém místě z jednadvaceti v anketě Sedm divů Olomouckého kraje.</p> <p>Střešní zahrada nad západním hospodářským křídlem je s budovou zámku propojena mostem napojeným na dveře v prvním poschodí hlavní zámecké budovy. Rozloha zahrady je cca 600 m2. Uprostřed zahrady je kašna s fontánkou a dvě palmy, které zde byly i původně. Z dřevin je zde vysazen např. dřišťál a kdoulovec, u balustrád popínavý loubinec. Ornamentální výsadby na travnatých plochách střešní zahrady jsou řešeny trvalkami a letničkami, např. astrami, dryádkami, šuškardami, afrikány, netřesky atd. Střešní zahrada je po setmění osvětlená.</p> <p>Střešní zahrada v Lipníku nad Bečvou je nejstarší na území České republiky a nejstarší v zemích severně od Alp.</p>
