Navigace

Umění (ne)ocenit umění – Roxy zve na diskuzi odborníky i veřejnost

10. 5. 2012
luk

<p>PRAHA: V divadle NoD proběhne 16. května další díl diskusního seriálu, který letos pořádá v rámci svých 20. narozenin klub Roxy. Tentokrát budou odborníci i veřejnost debatovat především o roli samotného umělce v době rychlých technologických změn a o souvisejících nových socio-kulturních podmínkách.</p> <p>Technologie se mění, podstata umění zůstává stejná. Když se řekne Roxy, jde především o hudbu a vizuální umění a místo, kde řada začínajících umělců získala první věrné publikum. Pro současné umělce bývá složité se v současných podmínkách zorientovat a najít správný způsob, jak své dílo dostat k novým posluchačům a jak za něj získat důstojné ocenění. Může dnešní umělec přežít? Potřebuje chránit? Má umění patřit všem? Na tyto i další otázky budou hledat odpověď oficiální hosté společně s dalšími aktéry debaty z řad odborné i laické veřejnosti. Přijít a zapojit se může každý. </p> <p>Středeční dvouhodinová diskuze začne v 17:00, kdy do panelu usednou Vladimír 518 (Bigg Boss), Roman Strejček (OSA), Ivan Bartoš (Pirátská strana), Martin Červinka (Silver Sound Management), Jaroslav Raušer (Institut nové hudby) a Jaroslav Stanko (Roxy). Debatu bude moderovat novinář Aleš Vojíř.<br />
Online přenos bude dostupný na stránkách www.roxy.cz.<br />
Více v přiložené pozvánce.</p> <p> Akce se koná pod záštitou primátora hlavního města Prahy Bohuslava Svobody. </p> <p>Jaroslav Stanko, manažer Roxy:<br />
„Téma ocenění umělců je mnohem širší, než se na první pohled může zdát. Existuje mnoho uměleckých disciplín, žánrů. Existují profesionálové i amatéři v umění. Existuje poptávka a trendy. Vše zasazeno do obecného prostředí ekonomiky a z toho plynoucí koupěschopnosti konzumentů umění. Přidejte ochranu práv autorů v kontextu technologického vývoje. Klub jako je Roxy/NoD ocení každého umělce, který přináší kvalitu, osobitost, originalitu a současně zaujme.<br />
Ocenění umělce – tvůrce je totiž zásadně spjato se zájmem publika.“</p> <p>Vladimír 518<br />
„Jsem v situaci, kdy se v mojí osobě spojuje tvůrce s vydavatelem. V 90. letech jsme odmítli vydávat vlastní hudbu na major labelech a založili si vlastní malé a nezávislé vydavatelství. Dojem, že naše práce patří zdarma všem, pro label znamená neustálý život v červených číslech a dodnes se udržel pouze z čisté lásky k věci a nekonečnému dotování. Proto je velmi složité poslouchat přemoudřelé rádce, kteří se všem snaží vsugerovat, že momentálně je všechno v pořádku. Není.“ </p> <p>Roman Strejček, OSA<br />
„OSA byl založen v již roce 1919 a jeho základní význam a postavení se nemění ani v 21. století. Je výraznou administrativní úsporou nejen pro samotné autory, kteří si tuto organizaci založili, ale i pro uživatele hudebních děl. Prostřednictvím ´jednoho´ kontaktního místa získává uživatel oprávnění k užití hudebních děl více jak 1 milionů autorů z celého světa. Existuje mnoho mýtů a nepravd o netransparentnosti a přerozdělování vybraných autorských odměn, o zastupování autorů pouze na základě zákona, o nakládání s neadresnými příjmy. Mýty a nepravdy mají podhoubí v nezájmu o pravdivé informace. Proč někteří zpochybňují nárok autora na odměnu (jeho mzdu) za odvedenou práci? Poznejte, jak funguje odměňování autorů.“ </p> <p>Ivan Bartoš, Pirátská strana<br />
//„Internet dává umělcům úžasné možnosti znovu nalézt přímý vztah se svojí audiencí. Je jasné, že se to nahrávacím společnostem a obecně vlastníkům resp. překupníkům práv k autorským dílům nelíbí, a ti se pak snaží zakonzervovat svůj dnes již nepotřebný monopol na kopírování. Právě od nich pochází diskurz, který dělá z posluchače, čtenáře či diváka primárně piráta a nepřítele tvořícího umělce. Tento diskurz je však falešný. My své autory máme rádi a chceme žít ve společnosti, kde bude vznikat maximum kvalitního umění, které bude přístupné co největšímu počtu lidí. Tento stav však nenastane, dokud nepřekonáme uměle vyvolané rozpory a nebudeme hledat ideální cestu formou společného dialogu.“
</p> <p>O klubu Roxy<br /> ROXY/NOD patří od svého otevření v roce 1992 mezi nejdůležitější místa české klubové scény, kde se kromě tanečních parties uskutečnila také celá řada kultovních koncertů. Nad samotným klubem ROXY funguje v prvním patře kavárna, galerie a divadlo NoD. Na adrese Dlouhá 33 se v dobách první republiky dařilo restauraci, kinu a také tanečnímu sálu, který se proslavil vyhlášenými bály. Nepřízeň minulého režimu se podepsala na stavu celého objektu, který byl po pádu komunismu ve stavu mohutné zchátralosti a poničení. I přesto atmosféra a genius loci zdejších prostorů dýchly na skupinu lidí z Linhartovy nadace soustředěné okolo architekta Jana Mayera. Na základě úspěšného konkurzu v roce 1992 se tak mohlo začít s nejnutnějšími stavebními úpravami a odčerpáním vody ze zatopeného podzemního sálu. Dalšími rozsáhlými úpravami prošel prostor Roxy/NOD před dvěma lety. </p> <p>Kontakt pro média:<br />
Ivana Marcinová, PR klinika, tel: 775145815, email: marcinova@prklinika.cz<br />
Lukáš Kadeřábek, Roxy, tel: 776317179, email: lukas@roxy.cz</p>

Sdílejte
Check icon Error icon