9. Broumovské diskuse přinesly pohled prezidentských kandidátů na solidaritu a sounáležitost

Jak mohou politici přispět k pocitu sounáležitosti? Jakou roli hraje prezident v otázce solidarity a sounáležitosti? Patří solidarita do politiky? V duchu těchto a dalších podobných otázek se nesl páteční dopolední panel, který v zaplněném klášterním sále Dřevník přivítal pětici prezidentských kandidátů: Pavla Fischera, Marka Hilšera, Danuši Nerudovou, Petra Pavla a Josefa Středulu.

„Prezident má za úkol reprezentovat celou zemi. Nezastupuje jenom své voliče, má si najít cestu k těm, kdo ho nevolili. Musí být připraven naslouchat těm, kdo mají odlišné názory. Může se účastnit dialogu, nabídnout zázemí a porozumění tam, kde se lidé názorově odcizili. Bez dialogu vzájemnost není. A kde je vzájemnost, tam se lépe daří solidaritě. Tradičně se říkává – pomož si a bude ti pomoženo. Solidarita nepotřebuje nutně stát. Solidarita se má odehrávat mezi občany. A právě k tomu může přispět politik. Může se stát součástí řetězu solidarity a pomoci potřebným. Na položenou otázku proto odpovídám: ano, solidarita patří do života lidí a patří i do politiky,“ uvádí Pavel Fischer.

„Pocity solidarity a sounáležitosti nás jako lidské bytosti naplňují pozitivními emocemi. V takové situaci si dokážeme uvědomit, že nás cosi spojuje, a jsme ochotni více spolupracovat. Přál bych si, abychom to jako společnost zažívali častěji. Abychom se vůbec více radovali. Ze svobody a z příležitostí, které díky ní máme, ale i z jistoty, že nám někdo pomůže, když to budeme potřebovat. Pocit bezpečí je nesmírně důležitý. Politici – a prezident zejména – mají v tomto nezastupitelnou roli. Hlava státu má jít příkladem, zajímat se o ty, kteří se cítí ohroženi, a zastávat se jich. A oceňovat ty, kteří pomáhají nebo usilují o sounáležitost. Štvaní jedněch proti druhým, nálepkování a brnkání na strunu předsudků nás jako společnost i jako stát nesmírně oslabuje. Nechci, abychom byli jako ty Svatoplukovy pruty,“ myslí si Marek Hilšer.

„Prezident je symbol. Vládne nejen ústavou svěřenými pravomocemi, ale také silou svého slova a svými činy. Chtěla bych naší zemi znovu připomenout, kolik věcí můžeme změnit, když politici nebudou rozsévat nenávist, ale naopak budou probouzet to nejlepší v nás. Považuji za důležité podporovat aktivní i zastávat se nejslabších. Chci být lidem oporou a přinášet naději, že zvládneme i těžké časy. Vždyť tyto pozitivní vlastnosti jsou lidem v naší zemi vlastní. Zažili jsme to při tornádu, povodních, když jsme šili roušky nebo ubytovali ženy a děti z Ukrajiny. Ten skrytý pocit sounáležitosti a solidarity se objeví a má moc přebít i to, co se zdálo být nepřekonatelným příkopem. Přeji si, abychom měli prezidenta, který bude reprezentovat tuto solidaritu, sounáležitost a lidskost v nás,“ říká Danuše Nerudová.

Solidarita je klíčová pro budoucnost naší země. Připomínat si ji musíme i v nejvyšších patrech politiky. Prezident by v tom měl jít příkladem – naslouchat zranitelným a upozorňovat na jejich problémy. „Nevyslyšená frustrace je často příčinou vzestupu politického zla. Lidé nesmí mít pocit, že se na ně zapomíná. Stávají se pak snadným terčem politiků, kteří na složité problémy nabízí jednoduchá řešení, a pro svůj volební zisk společnost co nejvíc rozdělovat. Hlava státu by měla zároveň připomínat solidaritu vůči lidem, kteří za našimi hranicemi nemají takové štěstí nebo se dostali do potíží. Nikdy totiž nevíme, kdy budeme pomoc potřebovat sami. V posledních krizích jsme ukázali, že umíme stát při sobě a pomáhat si. Stejně bychom měli řešit i další problémy, které jsou nám společné. Válka na Ukrajině, energetická krize nebo klimatická změna, se týkají každého bez ohledu na vzdělání nebo příjmy. Čelit jim nejlépe budeme, když půjdeme stejnou cestou za společným cílem. K tomu je ale potřeba, aby každý chápal, proč zrovna touto cestou a zrovna za tímto cílem. A to musí politici vysvětlovat,“ soudí Petr Pavel.

„Měli bychom se ptát, jak v rámci regionu můžeme pomoci například s nedostatkem zdravotní péče, s nedostatkem pediatrů… Cítím jako povinnost se ptát, jak zabezpečit dobrý život v regionu. Je povinností prezidenta jezdit mezi lidi a ptát se, jak se jim žije,“ míní Josef Středula.

Všechny tři hlavní panely živě přenášela Česká televize, která je generálním mediálním partnerem konference. Záznam panelů bude možné zhlédnout i zpětně v archivu iVysílání České televize.

V odpoledních hodinách pokračovaly Broumovské diskuse Komorní rozmluvou, jejímiž hosty byly Mikuláš Kroupa, zakladatel a ředitel organizace Post Bellum, a Olga Myronova, ukrajinská lékařka. Rozmluvou provázel Jan Školník. Večer bude v Opatských sálech následoval koncert Ivo Kahánka a Kláry Gibišové. V sobotu uzavřela Broumovské diskuse komentovaná prohlídka vybraných kostelů tzv. broumovské skupiny.

Vzdělávací a kulturní centrum Broumov pořádá Broumovské diskuse ve spolupráci s neziskovou organizací Agentura pro rozvoj Broumovska od roku 2014. Předchozí ročníky se zamýšlely nad tématy Demokratická diskuse, Mír, Evropská identita, Vize vzdělanosti, Hrdinství a odvaha, Důvěra a porozumění, Hodnoty a společnost.

Statutárním partnerem konference je město Broumov. Hlavními partnery jsou Královéhradecký kraj, Jan Barta, Hobra – Školník, US Embassy, Raiffeisen Leasing, Konrad-Adenauer-Stiftung a Coca-Cola HBC Česko a Slovensko. Partnery jsou Podnikatelský klub Broumovska, Nadace OSF, Z – TRADE, Edumed, SaarGummi, Martina Rosová, Centrum Walzel a Pixman. Generálním mediálním partnerem je Česká televize. Hlavními mediálními partnery jsou Deník N a ČRo Plus, mediálními partnery jsou ČRo HK, Katolický týdeník, Naše.broumovsko.cz a Místní kultura. Regionálními partnery jsou Strategická rada regionu Broumovsko, Benediktinské opatství sv. Václava, Maiwaldova akademie, Agentura pro rozvoj Broumovska a Broumovsko.