Obrázky půl kilometru dlouhého prostřeného stolu na Karlově mostě obletěly v roce 2020 svět. O spontánní akci referovala největší tuzemská i zahraniční média, na Karlův most si tehdy našly cestu stovky lidí.
Na úspěšnou událost se letos hlavní organizátor Ondřej Kobza rozhodl navázat dalším prostřeným stolem, tentokrát na Staroměstském náměstí. “Stůl je velmi silný symbol. Spojuje lidi, spojuje prostor, spojuje lidi s prostorem,” vysvětluje Kobza.
Oživení ztraceného významu náměstí
Prostor Staroměstského náměstí zvolil z několika důvodů. “Jde o jedno z nejvýznamnějších míst našich dějin. Proběhla zde poprava 27 českých pánů, komunisté zde ohlásili vítězný únor, po Sametové revoluci se tu rozezněla Má vlast dirigovaná panem Kubelíkem, slavilo se zde Nagano. Přesto když člověk dnes na Staroměstské náměstí zavítá, nic z tohoto silného ducha místa necítí,” popisuje Kobza.
“Lidé přitom mají ještě v živé paměti doby, kdy se na Staromáku potkávali cestou do školy, práce, na nákup a povídali si, v okolí byly školy, jídelny, obchůdky a noční kavárny. Komunitní rozměr Staroměstského náměstí postupně zmizel a my bychom ho chtěli opět oživit,” dodává Kobza.
Registrace zdarma, jídlo pro sebe i druhé
Ve středu 29. června od šesté hodiny ranní bude na Pražany i přespolní návštěvníky čekat zhruba půl kilometru dlouhý, bíle prostřený kruhový stůl. “Přijít může kdokoliv. Podmínkou je, že přinese něco ke stolu – pro sebe i ostatní. Může koupit ve večerce ovoce nebo napéct bábovku. To záleží na každém,” popisuje Kobza.
Z organizačních důvodů spouští registrační systém, kam se mohou lidé zdarma přihlásit. “Abychom lidem pojistili jejich místa, mohou se zdarma registrovat na https://goout.net/cs/stul-ve-stredu/szkfvrt/ Kdo to nestihne, ať přijde i tak. Nějak se snad všichni vejdou. Ale registrace je jistější,” doplňuje pražský kavárník.
Chceme založit tradici
Červnový Stůl ve středu by podle Kobzy přitom neměl být ojedinělou akcí. “Rádi bychom podobný dlouhý stůl organizovali každý rok. Pokaždé někde jinde. Abychom tím poukázali na místa, jejichž potenciál zůstává skrytý a nenaplněný,” předestírá Kobza.
Hlavním organizátorem akce je spolek Piána na ulici, jehož je Ondřej Kobza zakladatelem. Kromě prostřeného Karlova mostu spolek v minulosti otevřel například Malostranské dvorky, kde hráli muzikanti a přednášeli básníci, nebo uspořádal koncert filharmonie ve vestibulu České pošty ve Vodičkově ulici v Praze. Vedle pián umisťuje spolek do veřejného prostoru také Poesiomaty – recitující a zpívající kovovové roury – nebo šachové dlaždice s figurkami.
