Při pohledu na obrázky, portréty, exlibris a další díla Hanky Krawcec nelze nevidět jejich hudebnost .Spolu s dalšími třemi sourozenci vyrůstala v rodině hudebního skladatele a renomovaného muzikanta s láskou k hudbě. Ta se stala jedním z významných motivů jejích tvůrčích záměrů. Druhý motiv maleb vychází z jejího náboženského zaměření. Brzy po narození byla pokřtěna jako Hanka Isolde Schneider, a stala se tak členkou evangelické církve. Jejímu křtu byl přítomen český spisovatel Adolf Černý, lužickosrbský katolický kněz a básník Jakub Bart-Ćišínski, polský právník a etnograf Alfons Parozewski a čtvrtým byl lužickosrbský historik, publicista Otto Wićazeetze. K hudebním a náboženským motivům lze přičíst silné vlastenecké cítění, a tudíž inspirace z lidového umění.
Odmala poznávala otcovy přátele a současně při studiu v Budyšíně a později na pražském UMPRUM i české umělce. Dojem na ni později učinilo i setkání s dílem Joži Úprky z Hroznové Lhoty na Moravě a osobní setkání s českým impresionistou Ludvíkem Kubou. Její vlastenecké cítění posílila návštěva československého prezidenta T. G. Masaryka, když v roce 1922 absolvovala v Praze tři pěvecké koncerty s lužickosrbským souborem.
Svou příslušnost k muzikantské rodině nezapře ani ve svých malbách květů nebo rostlinných motivů speciálně k obálkám not vydávaných jejím otcem. Zajímavý je i portrét Ludwiga van Beethovena, provedený v dřevorytu, v němž dokázala vyjádřit rozmanitost tvorby tohoto hudebního génia. Poněkud intelektuálněji, klidně zpodobňuje svého otce. Hudební inspirace je zřejmá i ze ztvárnění plakátu k divadelnímu představení Švandy Dudáka ve Varnsdorfu. Za zmínku stojí také exlibris – například pátera Josefa Šindara z Moravského Slovácka nebo krojovaného páru manželů Sukupových z Kyjovska.
Církevních motivů bychom v její tvorbě našli nesčíslně. Mezi exlibris jsou to kapličky či kostelíky. Bohatě jsou zastoupeny lidové kroje Lužických Srbů. Autorčiny malby i obyčejné kresby dokumentují kroje do nejmenším detailů. Dnes jsou vzorem pro šití krojů i manželům Cyžovým, kteří mají dílnu v Rozenthalu. V olejomalbách nebo v podmalbách zachycuje krojové dvojice nebo i jednotlivce. V řadě obrazů zpodobňuje pohyb, v němž lze spatřovat tanec, působivé jsou obrázky dětí.
S její tvorbou se veřejnost seznamuje více až po druhé světové válce, a to především v Československu. Není to jen Praha, Varnsdorf nebo Liberec, kde po válce žila, ale také ji znali v Olomouci nebo v Kyjově či Budyšíně, Krakowě i v dalších místech Československa. Práce v libereckém Severočeském muzeu jí umožňovala navazovat a udržovat četné kontakty s českými umělci. Malovala také krajinu kolem Liberce a zanechala svůj pohled na Podještědí a horu Ještěd.
Významná malířka Hanka Krawcec neměla snadný život. Pracovala jako grafička, pokladní, účetní a konec života strávila v nemocnici v Ústí nad Labem, Krásné Lípě a poté v Domově důchodců ve Filipově na severu Čech, kde v roce 1990 umírá.
