Markéta Daňková (1992) se ve svých pracích zabývá převážně figurativní malbou. V počátku svých studií malby v ateliéru Vladimíra Skrepla na pražské Akademii výtvarných umění se zaměřovala na reálné postavy a malovala podle fotografie, postupně se však její tvorba uvolňovala. Dostávala expresivnější charakter a linii. První část výstavy tvoří primárně malby. Využívá jemné pastelové tóny doplněné tmavými plochami nebo intenzivní linií doplňkové barvy.
Další část tvoří intenzivnější, rychlejší a spontánnější kresby a skici. Rudku, tužku a olejové pastely doplňuje akvarelovými lazurami. Kresby autorky se vyznačují nejasnými kompozicemi a figurativními výřezy, znázorňující přesah samotného fyzického těla.
Přesto, že je prostředí maleb neurčité a nekonkrétní, vychází z vlastního života, z toho, co ji ovlivňuje, kde žije, zná a je jí blízké. Zdrojem pro její práce jí byla rodina, sourozenci a ona samotná. Zobrazuje duševní a duchovní stránku svého Já a zkoumá hranice mezi smyslovým tělem a neuchopitelným nitrem. Figury v obrazech se tak dostávají mimo realitu a vznikají abstrakce složené z čistých barevných ploch, které intuitivně klade vedle sebe; stále však v sobě ukrývají figuru.
