K nim přispívají i podněty a projekty iniciované přímo občany. Realizaci občanských projektů však často doprovází škála byrokratických postupů nebo i nedorozumění, které od veřejných aktivit spíše odrazují – ať už se jedná o sociálně-kulturní akce (např. sousedské slavnosti), nebo komunitní a občanské úpravy místa (např. instalaci vlastnoručně vyrobených laviček).
Úřední postupy se mění a mnohdy nejsou shodné ani v rámci jednoho města. V některých případech trvá vyřízení povolení jen pár dní či týdnů, ale i u zdánlivě jednoduché věci se mohou lhůty protáhnout na několik měsíců nebo dokonce let. Ukazuje se zároveň, že i tento přirozený jev občanské společnosti – chuť aktivně využívat veřejný prostor a přispívat k jeho zlepšování – je silně závislý jak na politické vůli či nevůli, tak na celkové kvalitě přístupu dané samosprávy k rozvoji veřejného prostoru, což se následně promítá nejen do úspěšnosti fungování jednotlivých projektů, ale i do obecnějších hodnot a vztahů, které jsou pro naši společnost neustále nastavovány a vyjednávány. (zdroj: projekt Procesy pokroku, Pěstuj prostor z. s.)
Manuál pro občanské projekty ve veřejném prostoru
Pod názvem Manuál pro občanské projekty ve veřejném prostoru připravuje plzeňský spolek Pěstuj prostor, z. s. Jedná se o unikátní příručku, která nemá v České republice obdobu. Na projektu spolupracují mj. zástupci Plzně, Pardubic a Ostravy a odborníci z dalších nezávislých organizací, např. MAKAI atelier, Nadace Proměny Karla Komárka a spolky Offcity a Auto*mat.
Manuál by měl sloužit jako návod pro efektivní spolupráci samospráv a občanů na projektech vč. nastavení procesů a postupů. Snahou tvůrců je také osvětlit možná rizika, problémy a výzvy, na které nyní iniciátoři i samosprávy v praxi narážejí, a jak je možné jim do budoucna předcházet.
Podpora komunit a veřejného prostoru v Ostravě
Jako jeden ze strategických cílů si Ostrava pro období 2017 – 2023 stanovila podporu komunitního života a zapojení občanů do jeho řízení. Pro tyto aktivity vznikl v České republice zatím unikátní dotační program s názvem FAJNOVY PROSTOR, díky kterému se již realizovaly desítky projektů. Od menších jako jsou pískoviště či posezení za domem, až po náročné úpravy zeleně a veřejného prostoru, například v městském obvodu Hrabová, kde vznikl lesní park Hrabovjanka. Díky tomuto programu a bohatým zkušenostem se mohla i Ostrava zapojit do tvorby manuálu a podělit se tak o příklad dobré praxe.
Zdroj a další podrobnosti ZDE