Navigace

Betlémy od Krušných hor až po Orlické hory shromáždili manželé ze Spreembergu

29. 11. 2019
Milan Turek

HORNÍ LUŽNICE-ČR: Legendární osobností, mužem, který se pokusil poprvé zobrazit biblický příběh narození Krista vdramatickém podání, byl Ital František zAssisi. Zakladatel františkánského řádu mnichů a ženského řádu klaristek ve třináctém století představil vden předpokládaného narození Ježíše Krista sživými zvířaty, skutečnými jeslemi a lidmi příběh, který se odehrál vBetlémě.

Františkáni zvyk připomínat narození Krista udržovali po staletí, až se stal symbolem křesťanských Vánoc. Jesličky, v přeneseném významu betlém, daly výjevu historický smysl.  Vánoční jesličky – betlém tak vyprávějí příběh o narození Ježíše Krista nejen v živé podobě, ale především v nejrůznějších lidských výtvorech. Malované obrazy, vyřezávané reliéfy, sochy vysoké umělecké hodnoty, pocházející z rukou umělců, inspirovaly prosté lidi, aby v rodinách stavěli betlémy. Jejich tvorba se stala radostnou událostí pro všechny. V mnoha oblastech pokládají Ježíška do jesliček až na Štědrý den. Především v horských oblastech patřila k vánočním zvykům hra o zrození mimo kostel, v přírodě se živými zvířaty a postavami. Přicházeli pastýři, měšťané, děti a tři králové, jak vypráví biblický příběh. Hra měla hudební doprovod a zpěvy byly samozřejmou součástí.

V saské Horní Lužici ve městě Spremberg betlémy z různých oblastí česko-německého pohraničí shromáždila do velké soukromé sbírky rodina Ihlových. Manželský pár pracoval značnou část svého života v muzeích a archivech. Poslední dvě desítky let v muzeu ve Sprembergu. Manfred Ihle, jeho ředitel, se věnoval archeologii a restaurování. Marie Ihlová působila především v oblasti historie umění a folkloristiky. Společně uspořádali řadu výstav, ale jejich vzájemnou láskou zůstává vánoční příběh s jeho uměleckým ztvárněním.

Jejich sbírka „Betlémářské umění bez hranic“ ukazuje betlémy a vánoční scenérie z tradičních horských oblastí od Krušných hor, přes Lužické hory, Krkonoše až za Jeseníky a zahrnuje území severně a jižně od těchto pohoří. Ve sbírce se snažili shromáždit pokud možno různorodost materiálů i provedení jednotlivých detailů postaviček i staveb. K nejpůsobivějším patří betlém z Králíků, který okouzluje barevností a pestrostí figurek. Jesenický betlém je centrálním exponátem..

Umělecká vánoční díla sběratelé roztřídili podle jednotlivých oblastí, a tak vedle těch rozsáhlých jsou tu i krkonošské, tvořené pouze ze tří postav. Chybět nemohou ani  kompaktní betlémy z papíru. Dřevěné postavičky zdobí textil nebo jen papír podle představ dospělých i dětí. Nejznámější betlémy z Krušných hor byly dřevěné, ale jsou známy i betlémy chlebové nebo papírové, vtlačované do formiček.

Betlémy patří z velké části k bezejmenným uměleckým dílům, v minulosti se většina autorů nepovažovala za umělce, ani za řemeslníky. Sbírka tak vyjadřuje spíše národopisný aspekt, který je dokumentován třeba i jednotlivými figurkami. Zvláštní důraz je kladen i na betlémy, které byly v domácnostech tajně uchovávány a sloužily jako dekorace domácích pobožností.

Ve východních Čechách k nejvýznamnějším centrům betlémů venkovského řemeslného typu patřily Králíky. Někteří výrobci se soustředili na určitou postavu či předmět a potom zhotovovali snadi tisíce figurek v různých velikostech od několika centimetrů až po větší rozměry. S největší pravděpodobností hlavní tělo zhotovil muž, další členové rodiny dokončovali detaily, přilepovali ručičky, figurky barvili a oblékali. Jako ozdoby sloužily různé třísky, papír, sklíčka a další materiály. K barevní tvůrci používali temperu nebo dokonce olejové barvy.

Figurky z Králíků byly zhotovovány na zakázky podle množství a velikosti, proto také byly anonymní. U betlémů nejde určit původce, ale je snadné stanovit ze kterého regionu pocházejí. Pouze u celých komplexů se podařilo najít tvůrce, podle jeho rukopisu a tvorby detailů. Vánoční betlémy tohoto druhu jsou běžně označovány za  „kralické  betlémy“, vznikaly pravděpodobně nejen v Králíkách, ale i v jejich okolí. Řezbářství jako domácí práce bylo rozšířeno v celém horském pásmu a pochopitelně jak v Jeseníkách, tak i v Orlických horách a Krkonoších. Rodiny pracovaly pro obchodníky specializované na kralické zboží, ale také pro „Hračkářskou společnost z Hořic“. Kralickou produkci ovlivnili betlemáři z Tyrolska, jejichž vliv zasáhl i Krkonoše a celé severní Čechy.

 

 

 

Sdílejte
Check icon Error icon