Svět umění a jeho hodnot je sice proměnlivý a nestálý jako lidské emoce, přesto však existují pevné body, ostrůvky uprostřed oceánu, odolávající vzedmutým módním vlnám. Patří k nim i skleněná tavená plastika, technologie známá již ve starověku, ale k dokonalosti dovedená až v Čechách druhé poloviny 20. století. Sklo se proměnilo ve výsostně sochařský materiál skýtající dosud netušené výtvarné možnosti, což uchvátilo generace tvůrců a sběratelů po celé planetě, zejména v Evropě, USA a Japonsku.
Vladimíra Klumpar po studiích na SUPŠ sklářské v Železném Brodě absolvovala roku 1981 na pražské VŠUP v ateliéru skla prof. Stanislava Libenského, jenž byl společně s Jaroslavou Brychtovou synonymem fenoménu tavené skleněné plastiky. Inspiroval k jejímu uměleckému využití mnoho svých studentů, z nichž se jen nemnozí dokázali trvale prosadit v zahraničí. Vladimíra Klumpar, žijící a tvořící v USA (1985–1998), Mexiku (od r. 1989) a České republice (od r. 2000) však do této vybrané společnosti patří.
Petr Nový
Hlavní kurátor Muzea skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou
Kurátor Galerie Kuzebauch
Zdroj: www.happymaterials.com
