Hra graduje podzimem 1989 – politická moc v září 1989 je stále ještě v rukou tzv. bolševických aparátčíků. Milouš Jakeš pronesl v létě 17. 7. 1989 svůj slavný projev.
V Divadle v Řeznické (klubu SSM) se zkouší americké drama od E. F. Albeeho „Kdo se bojí Virginie Woolfové aneb Kdopak by se Kafky bál“. Zkoušku však přeruší telefonát z UV KSČ. Klubu-divadlu hrozí zánik a okamžitá likvidace. Divadlo se může zachránit pouze pod jedinou podmínkou – nastuduje agitační sovětskou hru. Jak se kdo k této situaci postaví? A závěr – 17. listopad a celý konec roku 1989 – patří převlékání kabátů a nastupujícím „novým zítřkům“. Vedení divadla rychle zařazuje do dramaturgie hry Václava Havla a ti samí aktéři zvoní klíči a vstupují do Občanského fóra…
Během celého měsíce budou probíhat besedy se studenty a spoluobčany na téma lidských práv a svobod. Při těchto besedách budeme spolupracovat s pamětníky, institucemi a osobnostmi, které se na tato témata a problematiku profesionálně zaměřují – Úřad pro dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu, Ústav pro studium totalitních režimů, Post Bellum a Paměť národa, Ústav pro soudobé dějiny AV ČR a další. Součástí besed budou filmové projekce dokumentů na toto téma. Například dokumentární esej Olgy Sommerové České studentské revolty, který se zamýšlí nad rolí studentských hnutí v našich dějinách a Příběhy 20. století Radima Špačka.
Sledujte http://www.reznicka.cz
nebo https://www.facebook.com/divadlovreznicke
