Kristián Adolf Pešek vystudoval teologii a sepsal na 600 odborných děl k současnosti i minulosti Lužice. Karel Bohuslav Moráwek byl všestranný lidový badatel, který po sobě zanechal několik tisíc literárních výtvorů.
Předkové obou mužů přišli do Žitavy v době třicetileté války, pradědeček Moráwka vozil několik let do České Lípy obilí a stržené peníze schovával, aby je pak použil k nákupu pozemku v Lužici. Při jedné takové cestě místo aby se vrátili do domovského Černilova, zamířili všichni tři sourozenci do Žitavy. Pešek pocházel intelektuální rodiny, jejíž předkové odešli do Saska z Hradce Králové. Jeho prapředek Christian Pescheck byl především matematik, astronom a historik. Jeho Početnici pro základní školu používali v Německu až do roku 1918.
Christian Adolf Pescheck významně ovlivnil život v Lužici svou literární tvorbou, ale také aktivní společenskou činností. Je uváděn jako zakladatel Žitavského muzea a současně jako zakladatel Žitavské knihovny, ktereou významně obohatil především o historické studie. Za zásluhy o kulturní život v Žitavě byl jmenován čestným občanem. K jeho nejvýznamnějším dílům patří obsáhlá studie o českých exulantech v Sasku. Podle něj se v Sasku nachází, myslí nejspíše Lužici, nejméně třetina obyvatel původem z Čech. Češi přinesli do Lužice vzdělanost, řemeslnickou zručnost a pracovitost. Ne vždy to však měli jednoduché. Někdy je původní obyvatelé dokázali připravit o majetek. Jeho historické práce se týkají dávného i tehdejšího života Lužice. Často se stýkal s českými učenci a protože znal několik jazyků, své studie publikoval i v zahraničí.
Karel Bohuslav Moráwek byl především zahradník, avšak o jeho literární a společenské činnosti v Žitavě píše Božena Němcová, která Moráwka osobně navštívila v roce 1850, v dopise Karlu Jaromíru Erbenovi, tehdejšímu řediteli Národního muzea. Lidový badatel, i když nebyl teolog, výrazně ovlivňoval činnost protestantské obce nejen v Žitavě. Jeho zásluhou mnoho sakrálních knih, původem z pera českých exulantů, se jednak dostalo do Národního muzea v Praze, ale také zůstalo, dosud neprobádáno, v žitavské knihovně. Naposled, asi před dvaceti lety, uspořádala žitavská knihovna výstavu českých misál.
Osobní život Moráwkův byl trudný, obě manželky mu zemřely a také všech sedm dětí. On sám pak v roce 1896 umírá na chřipku. Živil se jako umělecký zahradník a bývá uváděno, že na Žitavsku vytvořil okolo stovky zahrad umělecky koncipovaných. V roce 2016 vydala Žitava publilkaci k jeho 200. výročí narození
K oběma mužům uspořádal Vlastivědný spolek Českolipska přednášku Milana Turka o posledním lednovém víkendu v českolipském muzeu.
