Rozsáhlé pojednání uvnitř periodika se vztahuje k vítání prezidenta Beneše a rumunského krále Carola II. v roce 1936 v Židlochovicích, a to brumovickou chasou.
Mnohé bezpochyby zaujme záhada raně středověkých sarkofágů ve velehradském podzemí. Zajímavý text se váže též k vystěhovalectví lidí z jižní Moravy do Chorvatska v poslední čtvrtině 19. století, obsahující i příjmení vystěhovalců z jednotlivých obcí. Třetím dílem v periodiku pokračuje cyklus Projekt Poštorenská kamenina – příslušný článek je věnován keramiku Mikuláši Kováříkovi, jenž dlouhá léta působil v Poštorenských keramických závodech. Nechybí ani vzpomínka ke 100 letům od narození známé zpěvačky lidových písní Boženy Šebetovské z Lanžhota.
Hned dvě strany jsou vyhrazeny zápiskům z italské fronty 1. světové války, jejichž autorem je rakousko-uherský voják František Stolařík z Bzové (dnes součást Bojkovic). Výzdobou fasády lichtenštejnské kolonády Reistna u Valtic se zabývá text nazvaný Syn otci, bratr bratrům. Otištěny jsou rovněž medailony stavbyvedoucího a světoběžníka Matěje Poláčka ze Strážovic u Kyjova a krojové tvůrkyně Marie Kedroňové z Nedakonic. Cyklus receptů z kuchyně našich babiček přináší perníkový štrúdl s povidly a nasekanými ořechy.
Jeden z textů o přírodě si mj. všímá pravděpodobně jednoho z největších jednokmenných habrů v Evropě, rostoucího kousek od archeologické lokality na Pohansku; druhý potom Národní přírodní památky Dunajovické kopce. Upozornit lze přirozeně též na anotaci výpravné fotografické publikace Ztracená tvář Podluží. Tvrdonice a Kostice. A jako v každém vydání se ani tentokrát Malovaný kraj neobešel bez souboru vtipů podaných v nářečí.
Více se o obsahu periodika a jeho zaměření dozvíte na webových stránkách www.malovanykraj.cz
