Je název výběru parafrází jedné ze slavných Horníčkových knížek Dobře utajené housle?
Název zvukového boxu Dobře odtajněný Miroslav Horníček je velmi volnou parafrází názvu Horníčkovy slavné knihy Dobře utajené housle. Vybrané úvahy autor namluvil počátkem 70. let na gramofonovou desku, která patří k základnímu kánonu mluveného slova, stěžejní nahrávce s M. Horníčkem. Do našeho výběru byl obsah této desky zařazen celý.
Jak je vůbec odkaz M. H. na audio nosičích zpracován? V čem je tento komplet jedinečný?
Zvukových nosičů s hlasem Miroslava Horníčka existuje opravdu celá řada. Od gramofonových desek, které v menší míře začaly vycházet v 50. a 60. letech, v hojnější míře pak od 70. let, přes mnoho kompaktních disků, jež jednak nesystematicky shromažďovaly reedice původních vydaných nahrávek, přes nahrávky nové, až k nahrávkám tu a tam posbíraným z archivů. Tento komplet není pochopitelně zcela vyčerpávající, nemohl obsáhnout veškerý zvukový odkaz tohoto kongeniálního mistra slova a humoru. Systematicky, na jednom místě však soustřeďuje to zásadní, pozapomenuté, díky mnoha objevům a vyspělé technice digitalizace znovu oživené archivní nahrávky, dosud nevydané.
Na třech nosičích je nahráno přes třicet hodin materiálu… Jak náročná to byla práce pro vás jako dramaturga a editora? Jak byste ji laikovi popsal?
Někdy se v životě stane, že vás někdo, či něco takříkajíc osvítí, tedy že vás v pravou chvíli a na pravém místě napadne nosný nápad. Ano, jak říká jiný klasik Jiří Suchý: „Napad mě nápad,“ a to ve chvíli, kdy jsem v létě 2015 sledoval reprízu televizního dokumentu o Miroslavu Horníčkovi. Náhle mi běželo hlavou, že Cimrmani mají svůj komplet, Šimek s Grossmannem, dokonce i tehdy čerstvě trio Šimek, Sobota, Nárožný… Proč by si ho nezasloužil Miroslav Horníček, proč ne třeba v roce 2018, kdy si připomínáme patnáct let od úmrtí, hlavně pak ale 100 let od jeho narození?
Myšlenka nějaký čas uzrávala, čas od času jsem si tak v hlavě skládal, co by v tom kompletu mohlo být, co ne, až jsem se zkraje roku 2016 svěřil producentce Nadě Dvorské. Tu nápad zaujal, nakonec se jí povedlo vyjednat mé angažmá, takže jsem byl pověřen dramaturgií, která obnášela celkovou koncepci od výběru nahrávek přes nezbytné úpravy, až k celkové sestavě kompletu. Naďa Dvorská titul zaštítila coby producentka, zvukař Petr Benesch provedl zvukový mastering všech nahrávek.
V létě téhož roku jsem měl možnost začít probádávat zdigitalizovaný archiv nahrávek divadla Semafor, na jehož audio materiály má vydavatel kompletu výhradní práva. Od října 2017 začala intenzivní práce, která trvala půl roku, zahrnovala spoustu mailových, telefonických, ale i osobních jednání, nalezení zvukaře, jenž komplet, dle mých požadavků, sestaví, provede celkový master, to znamená citlivě ošetřit nahrávky tak, aby byl výsledný zvuk co možná nejčistší, ale zároveň autentický s ohledem na dobu vzniku.
Tady jsem neváhal, oslovil jsem už zmíněného zvukaře Petra Benesche, který má dlouholeté zkušenosti z rozhlasu, ze zvučení a natáčení všemožných přehlídek folkové, trampské a country hudby. Věděl jsem o něm, že má cit pro věc a navíc tvorbu Miroslava Horníčka rád. Společně s producentkou jsme vymysleli, kdo by napsal spolu se mnou jako dramaturgem doprovodné texty, za ty opravdu odborné a erudované odpovídají odborníci na slovo vzatí, Přemysl Rut a Jiří Just.
Proč je u některých nahrávek více verzí téhož?
Co se zdvojených záznamů týče, u předscén Horníčka s Werichem či u známé desky Chvála pohybu, jsem chtěl ukázat i odlišné alternativy. Mnozí posluchači mají slavné předscény spojené s huronským smíchem publika, ale jak zní ve studiové podobě, si dovede představit málokterý z nich.
Naopak Chválu pohybu zná řada pamětníků z gramodesek, dramaturga nevyjímaje, ale záznam s publikem, z Luhačovic, obohacený o zábavné historky, není příliš frekventovaný. Bylo mi zkrátka líto o tyto záznamy komplet ochudit.
Jaké nahrávky patří k opravdovým lahůdkám?
Ke skutečným skvostům určitě patří živé, autentické záznamy různých představení, z těch semaforských bych uvedl recitál H + H (Hegerová, Horníček) z roku 1966, dvě pásma Nocturné a Zavinil to bubínek nebo pořad k 60. narozeninám Miroslava Horníčka z roku 1978. Dále musím jmenovat představení Kantor Barnabáš a žáci darebáci, které s M. Horníčkem mají na svědomí Traxleři, s nimiž často spolupracoval, což dokládají i studiové záznamy v kompletu obsažené.
Co se ani do tak obsáhlého reprezentativního výběru nevešlo?
Každá dramaturgie by měla pracovat s určitým rámcem, vymezením, chcete-li. Od začátku nám, dramaturgovi a producentce, bylo jasné, že se do kompletu nemůže vejít vše. Nechtěli jsme jít cestou, až na drobné výjimky, interpretace ne-horníčkovských textů, takže jsme od začátku věděli, že záměrně nezařadíme četbu z povídek Oty Pavla či Tři muže ve člunu Jerome Klapky Jerome. Byli jsme limitováni licencemi u jiných vydavatelů či subjektů, takže např. z rozhlasu a televize šlo použít jen drobné výjimky licencované vydavatelem kompletu.
Z představení divadla Semafor jsme po zralé úvaze nezařadili pásmo Dva muži někde, což je převážně recitál Pavla Bobka, doplněný několika dialogy M. Horníčka s P. Bobkem a jedním monologem, který byl shodný s monologem z recitálu H + H. Navíc, toto představení je dosti vizuální, ne zrovna nejlépe nasnímané, což např. platí i o verzi Šesti žen z 90. let. (pozn. red. hra autora Jiřího Suchého)
Dalším příkladem nezdvojování je dříve vydaná deska Žáci darebáci a kantor Barnabáš a živá nahrávka Dobře odtajněných houslí. Použité nahrávky jsou ucelenější, rozsáhlejší, nespatřovali jsme důvod zrovna na těchto demonstrovat rozdíly v atmosféře studia a živého představení.
Není ale nikde vyloučeno, že by nemohl vzniknout třeba ještě jeden malý komplet, jenž by zahrnoval nahrávky, které se nevešly, či které se v mezičase objevily až po vydání Dobře odtajněného Miroslava Horníčka, třeba nějaké dramaturgovi dosud „dobře utajené“ materiály ze soukromých sbírek.
Vzkaz posluchačům
Moc bych si přál, aby komplet bavil a těšil posluchače a vyjímal se v jejich sbírkách na čestném místě. Určitě by mě potěšilo, pokud by někdo z posluchačů měl nějaký nevydaný unikát s Miroslavem Horníčkem a chtěl se o něj podělit. Nechť tak učiní, kdo ví, jestli pak záznam nakonec nebude časem vydán, včetně poděkování dárci.
Jakub Kamberský (1983)
Je nevidomý publicista specializující se na mluvené slovo. Absolvoval obor Kulturologie na Filozofické fakultě University Karlovy. Je spoluzakladatelem internetového projektu Panáček v říši mluveného slova, což je katalog všech možných dostupných údajů o existujícím mluveném slovu, natočeném pro rozhlas, ale i mimo něj. Jakub Kamberský rovněž přispívá svými recenzemi do Týdeníku Rozhlas. V současné době působí jako autor, dramaturg a moderátor původní klubové talkshow Trialogy B, kam si měsíc co měsíc zve vždy dvojici hostů ze světa kultury, především herce a rozhlasové tvůrce. Netají se tím, že jeho název vznikl právě pod vlivem nedostižných Hovorů H. Jakub se věnuje i dalším činnostem, kromě pořádání besed s umělci také publikuje (naposlech.cz), pořádá poslechové radiovečery, zasedá v porotách (Prix Bohemia Radio 2011, Audiokniha roku), tvoří dramaturgii sekce rozhlasových seminářů pro festival Šrámkova Sobotka.
O kompletu více zde: https://www.supraphonline.cz/album/392541-dobre-odtajneny-miroslav-hornicek
