Posluchači na něm najdou árie a dueta ze Smetanových (Prodaná nevěsta, Tajemství, Libuše, Čertova stěna, Braniboři v Čechách) a Dvořákových oper (Rusalka, Jakobín, Šelma sedlák).
Umělecké a životní dráhy Kateřiny Kněžíkové a Adama Plachetky se protnuly v pražském Národním divadle, kde oba debutovali v roce 2005. O sedm let později se mladí pěvci stali manželskou dvojicí a letos v červnu se jejich rodina rozrostla o dalšího člena. Po čtyřleté dcerce Adélce se jim narodila další dcera, Barborka. Čím dál víc vzbuzují zaslouženou pozornost. Hodně se věnovali a věnují starší hudbě, Mozartovi a italskému belcantu. Často samostatně – a když lze, tak rádi spolu. Oba se však potkávají čím dál víc také s českým repertoárem. Rozhodnutí natočit na společné album árie ze Smetanových a Dvořákových oper má proto uměleckou logiku a přineslo jim rovněž novou intenzitu emocí. Shodují se, že jde o radost s dlouhodobým přesahem, ale že v roce výročí vzniku Československa jde i o milou povinnost. Vždyť i při vědomí samozřejmého, nepatetického vlastenectví se důvěrně známá hudba, patřící k základnímu dědictví české kultury, na desku přímo nabízí.
Kateřina a Adam o práci na CD Každý jen tu svou…
Kateřina: „Je to dobrý parťák nejen na jevišti ‒ a vždycky si vystupování s ním velice užiju. Mám pocit pohody a radost z vykonané práce. Máme ale co dohánět, poslední dobou naše společné vystupovaní není bohužel tak časté.“
Adam: „Českým operám se snažím dělat reklamu už nějakou dobu. Rád bych Smetanu a Dvořáka viděl na světových jevištích častěji. Bohužel uvádění neznámých děl s sebou nese mnohá úskalí, a tak nečekám, že bych měl brzy nějaké výraznější úspěchy. Snad to ale časem začne vycházet. „
Kateřina: „Mé smělé přání je, splnit si všechny smetanovské role na jevišti. Začínala jsem jako Barče, nyní je čas na Mařenku, Blaženku, Katušku, Jitku… A možná, že bych mohla za deset nebo patnáct let pomýšlet nejen na Ludiši, ale i na Libuši. Uvidím, kam se hlas bude chtít posunout.“
Adam: „„Český repertoár posloucháme odmala a máme ho pod kůží. Zároveň se k němu ale snažím přistupovat, jako bych ho neznal, to znamená opravdu číst noty, ne jen kopírovat tradice.“
Kateřina: „Čeština je naše mateřština, a tak jsme do árií a duet na tomto albu mohli vložit naše nejniternější city.“
Kateřina: „Škoda jen, že česká klasika není jedním z pilířů hracího plánu našich divadel. Jako důvody se uvádějí malá návštěvnost a zkostnatělá libreta. Ale snad se blýská na lepší časy… Myslím, že to Smetanovi a Dvořákovi dlužíme.“
Zdroj: JUDr. Jan Adam, PR Management
